Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Jsem Zdeňka Šíp Staňková. Miluju svobodu, Pipi Dlouhou punčochu, cestování a zmrzlinu. Jsem taky matka tří dětí, propagátorka unschoolingu, sebeřízeného vzdělávání, dobrovolnosti a informovanosti v oblasti práv dětí a rodičů ve vzdělávání. Od roku 2012 se podílím na rozvoji iniciativy SvobodaUčení.cz.

Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Cokoli je vynucené není krásné

“To moje dítě se na neumí na nic soustředit!”

Takové povzdechy rodičů jsem kdysi jako učitelka ve školce poslouchala dost často. A přitom jsem věděla, že jejich Honzík nebo Anička se dokáží naprosto ponořit do kreslení, stavění lega, hraní deskovky nebo vymýšlení imaginárního světa s kámošem a soustředit se na to klidně 2 nebo 3 hodiny.

Za 42 let svého života jsem nepotkala zdravě se vyvíjející dítě, které by se neumělo soustředit. Potkala jsem ale mnoho dětí, které se odmítaly soustředit na věci, které nechtěly dělat a nedávaly jim smysl. Nechtěly se nechat zlomit.

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Nechat žít a přežít #1 – Jak chápat bezpečí

Psychoterapeut Zdeněk Kalvach vedl více než 15 let bezpečnostní týmy velkých mezinárodních organizací, které chránily lidi proti extrémním formám násilí. Jeho původní profesí je bezpečnostní management. V roce 2017 absolvoval pětiletý psychoterapeutický výcvik PCA Institutu Praha. Dnes se živí jako terapeut se specializací na rogersovskou terapii.

Z rozhovoru:

„Dítě má potřebu explorovat. Od toho, že se nehýbe, od prsu, začne odlézat dál a dál a rozšiřuje své kruhy. A spolu s věkem a rozšiřováním těch kruhů přibývá množství nebezpečí. Některá ta nebezpečí vytváří podmínky k rozvoji, a to je ten žádoucí stres. To znamená, že dítě by si mělo budovat imunitu díky tomu, že je konfrontováno s viry a bakteriemi. Mělo by si budovat koordinaci, tím že vrávorá, padá, zkouší lézt do schodů. A to všechno bychom ho měli nechat dělat podle potřeb, cucat věci…“

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Jsi dost dobrý jen tehdy, když jsi lepší než ostatní?

„Zásadní toxický předpoklad , který si zvnitřníme ve škole, je: Jsi dost dobrý jen tehdy, když jsi lepší než ostatní.“ Carol Black

Jestli běžná škola umí něco dobře, pak je to tohle, co popisuje Carol Black.

Měli jsme 7 let domškoláckou střídavku. Žádné z těch 8 dětí nikdy nechodilo do školy. Přitom chodily na různé běžné kroužky, i docela drsně výkonové, třeba basket. Jenže tam chodily dobrovolně, protože chtěly, dávalo jim to smysl.

Nikdy jsem se nesetkala s jakoukoli rivalitou mezi nimi. Ze svých úspěchů měly navzájem radost. Ukazovaly si nové věci, které si koupily nebo dostaly, bez jakékoli potřeby se nad někoho povyšovat, jen z radosti všech zúčastněných.

Když mezi sebou soutěžily třeba v běhání nebo badmintonu, vždycky to bylo za všeobecného veselí. Staraly se o to, aby byli všichni v pohodě, protože jim záleželo na tom, aby byla střídavka fajn místo pro všechny.

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

10 věcí, které by od nás měly děti slýchat

Asi mě nikdy nepřestane fascinovat, jak jsou moje děti úžasné, i přes to všechno, co jsem ze svého pohledu “pokazila” a mohla udělat jinak. Nikdy těm třem lidem nemůžu dost poděkovat za to, že jsou, a že se mnou mají trpělivost. Zkusím jim aspoň častěji říkat třeba těchhle 10 věcí:

  1. Udělal/a jsem chybu. Promiň.
  2. Je úplně v pořádku, když spolu nesouhlasíme. Vážím si Tvé upřímnosti.
  3. Rád/a s Tebou trávím čas.
  4. Můžeme si promluvit o tom, co se stalo? Chtěl/a bych porozumět Tvému pohledu.
  5. Nevím. Zkusíme na to přijít společně?
  6. Jsem moc vděčný/vděčná, že jsi v mém životě.
  7. Odpouštím Ti.
  8. Pojďme to teď přestat řešit a vraťme se k tomu později, potřebuji si dát pauzu.
  9. Vidím, že se fakt snažíš a oceňuju to.
  10. Budu Tě vždycky milovat, ať se stane cokoli.
❤️
Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

9 vět, které si můžete říct, když cítíte, že vybuchnete na své děti

Psycholožka Rachel Samson: “To, jak k sobě mluvíme, ovlivňuje naše myšlení a to, jak se cítíme. Naše myšlenky mohou spustit silné emoce, ale mohou nám také pomoci silné emoce regulovat. Problém je, že když jsme v silných emocích, bývá přístup k myšlenkám, které by nám pomohly, ztížený. Může pomoci mít pro tyto případy “předpřipravené myšlenky” nebo mantry.” Tady je pár příkladů. Můžete si je uložit, vytisknout nebo třeba nalepit na lednici.

  1. Dýchejte. Zhluboka. Znovu. Opakujte.
  2. Tohle není krize.
  3. Mé dítě je prostě dítě a dělá věcí, které děti dělají.
  4. I uprostřed tohohle chaosu je moje dítě v pořádku a já jsem dobrý rodič.
  5. Bude na tomhle záležet za 5 let?
  6. Názory jiných lidí nejsou můj problém a nemusím si jich všímat.
  7. Teď zastavím a počkám 20 minut, než zareaguju.
  8. Teď si můžu zvolit, že se budu soustředit na zvládnutí svých emocí místo na chování dítěte.
  9. Můžu čekat, až to přejde, nemusím se nechat ovládat svými emocemi.
Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Trauma ze všech stran #15 – O sexuálním zneužívání a pomoci obětem s Tomášem Papršteinem

Příběh Tomáše Papršteina (www.paprstein.cz) byl letos zpracován jako podcast s názvem Ve stínu: Nejlepší kamarád. Tomáš si během dospívání prošel sexuálním zneužíváním a nyní se snaží pomáhat jak obětem, tak i pachatelům. Svůj příběh také dopodrobna zpracoval v knize, která brzy vyjde.

Z rozhovoru:

„Já jsem tomu skutečně nerozuměl, byl jsem zmanipulovaný. Byl jsem upnutý na oddíl a na Matěje. A to, co řekl Matěj, bylo svaté. A takhle každá oběť funguje, protože jednak se bojí, že o něco přijde. O ten oddíl, o to citové pouto. A chci říct to, že v tom věku je důležité zmínit, že je velký rozdíl uvědomit si, co je vlastně tělesné vzrušení sexuální a co je sexuální zneužívání.”

Video:

Podcast:

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Mikuláš, anděl a… trauma

Internetem už pár týdnů poletuje video, kterak americká učitelka děsí děti ve školce hororovou maskou. Děti křičí hrůzou a pláčou. V článku o kauze se psalo, že “vychovatelky čelí vlně kritiky” nebo třeba tohle: “Na dalších záběrech je vidět její kolegyně, která ženu s maskou nabádá, aby strašila jenom ty děti, které byly zlobivé. Na videu, které trvá přes dvě minuty, pak vychovatelka s maskou přistoupí k jednomu z dětí a ptá se ho, jestli zlobilo: „Mám tě odnést ven?“ Dítě brečí a snaží se skrýt si před ženou obličej.” A nakonec taky: “Vedení místní policie už informovalo, že o případu ví a bude se jím zabývat.”

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Čí jsou to emoce?

Když máte pocit, že jste naštvaní na své děti, komu ten pocit patří? Kdo je za něj zodpovědný? Co je jeho příčinou? Nápověda: děti to nejsou ani v jednom případě.

Možná jste naštvaní na to, že se děti nechovají tak, jak chcete. Možná jste naštvaní na sebe, že vás ovládají vaše emoce, místo abyste vy měli kontrolu nad nimi.

Emoce jsou v pořádku. Všechny. Neříkáme právě tohle našim dětem? Ale nechat se jimi jako dospělý člověk vláčet a ničit lidi okolo sebe a vztahy s nimi, to jim dovolit nemusíme. Děti to ještě neumějí a je naivní, ba dokonce škodlivé to po nich vyžadovat. Zejména, když to neumíme ani my sami.

Zkusme jít dětem příkladem a učit se se svými emocemi pracovat tak, abychom jim umožnili vyrůst v emocionálně a duševně zdravé dospělé.

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Trauma ze všech stran #14 – O závislostech, psychedelikách a jejich účincích s Evou Césarovou

Eva Césarová je mluvčí Nadačního fondu pro výzkum psychedelik (https://psyres.eu/), spoluzakladatelka České psychedelické společnosti (https://czeps.org/) a spoluzakladatelka nadačního fondu Sarava na podporu zachování tradičního způsobu života domorodých obyvatel (https://sarava.cz/sarava-foundation/). Mimo jiné se zabývá rituálním využitím psychedelik.

Z rozhovoru:

„Mně realita přišla plochá. Mně vlastně běžnej stav bytí přišel nudnej, plochej a takovej: „Jako tak co? A co teď? A vlastně nic!“. A to se prostě radikálně změnilo tím, jak jsem začala odkrývat ty vrstvy sebe. Najednou se začal prohlubovat prožitek z reality. Teďka si sednu do přírody a můžu tam sedět hodiny a jsem úplně: „Wow!“. Dřív bych tam asi umřela nudou.“

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

„Být Astrid”

Když jsme s Martinem zjistili, že čekáme miminko, moje třetí a jeho první, neměli jsme žádnou pochybnost o tom, jak holčičku pojmenujeme. Přišlo to k nám jako úplně jasná věc. Bude to přece Astrid. Zatím se mi teda zdá, že fakt “nomen omen”. Nedávno jsem viděla hodně zajímavé video od popularizátora vědy Vsauce, jak jména mění lidi, nebo lidé skutečně rostou do podoby svého jména. Když ukážete někomu 4 fotky tváří a má k nim přiřadit 4 jména, až pozoruhodně často se to podaří. No, tak jsem zvědavá. Dobrá zpráva je, že jméno si můžeme kdykoli změnit, i ta naše holčička může. Osobně si ale myslím, že “být Astrid” se vším všudy je skvělý. 🙂 

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Mluvíte před dětmi „sprostě”?

Mluvíte před dětmi „sprostě”? Já jo. Ne naschvál nebo cíleně, ale ujede mi to častěji, než bych si přála. 😄 A slovo sprostě píšu v uvozovkách proto, že to vlastně nevnímám jako něco sprostého. Slova jsou prostě slova. Některá “slušná” slova dokáží zranit tisíckrát víc, než jedno “do pr..le”… Je taky velký rozdíl v tom, použiju-li “sprosté” slovo jako úlevu, když se kopnu do malíčku (tu bolest stopro znáte, že jo? 🙈) nebo když plná zášti syčím nadávky na jiného člověka (což se mi snad už daří nedělat, ale pokud žijete stejně jako já s C-PTSD, určitě chápete, proč byly doby, kdy jsem to dělala, a proč mám občas silné nutkání dělat to i dnes).

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Trauma ze všech stran #12 – Nebijte děti, Bytůstka

Autor webu nebijtedeti.cz prožil těžké dětství, které jej poznamenalo. Roky na sobě pracoval s pomocí psycholožky. Trvalo, než se dobral svých vnitřních zranění a se vším se, jak mohl, srovnal. Pak toužil situaci změnit pro ostatní děti, aby nemusely zažívat totéž.

Mohou zážitky z dětství významně ovlivnit naše zdraví v dospělosti? Vědí děti, jak rozpoznat, že je doma něco špatně? Proč je tak těžké se někomu svěřit?

Z rozhovoru:

„Moji rodiče se rozvedli, když mi byl jeden rok. O nějakou dobu později, když jsem byl starší, jsem narazil na rozvodové papíry a tam bylo napsáno, že můj vlastní otec matku napadal nožem a bylo tam i domácí násilí. Takže matka žila pod velkým stresem. Dospěl jsem k tomu, že matka si myslela, že budu stejný, jako můj otec, který byl bohémem, bohužel alkoholikem a měl velký sklon k závislostem. A tak se to ze mě (matka) snažila vybít od prvního roku narození.“

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Úctou a respektem naplněné vědomé rodičovství je nejlepší prevencí jakéhokoli zneužití dítěte

Mojí nejmladší dceři jsou 3 roky a kousek. Určitě ještě v rodičovství dělám spoustu chyb, ale vnímám, že je jich o trochu míň než před 11 lety, když byly 3 roky Lucce, a o mnoho míň než před 17 lety, když byly 3 roky Danovi.

Astrid se cítí ve světě bezpečně a důvěřuje lidem, což vnímám jako důkaz toho, že není příliš traumatizovaná. Když je jí někdo sympatický, klidně ho obejme nebo s ním radostně komunikuje. Chce být poslední dobou hodně samostatná, ráda by někam chodila sama. Nemáme zatím odvahu necupitat pár metrů za ní, i když se jí to často nelíbí a odhání nás o pár metrů dál.

🙂
Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Kolik dětí by přišlo do školy, kdyby docházka byla dobrovolná?

„Co kdyby si každý učitel položil otázku:
Kolik dětí bych měl zítra, za týden, za měsíc ve třídě, pokud by byla školní docházka zcela dobrovolná?
Protože podle toho by poznal, jak dobrý učitel vlastně je, a jak je dětem platný.“ Tomáš Roud

Tak si dáme zas něco “kontroverzního”.

🙂

V uvozovkách to píšu proto, že mně osobně připadá jasné, že respekt a úcta k dětem zahrnuje i to, že dospělí za ně nerozhodují, jestli budou chodit do jeslí/školky/školy nebo ne, ale tohle rozhodnutí dělá celá rodina společně a dítě ani v tomto případě neztrácí moc nad svým životem, což je nesmírně důležitá věc pro zdravý vývoj každého člověka. Ale taky jsem si k tomuhle poznání musela dojít.

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Dneska mám narozeniny, je mi 42

Jakou dlouhatánskou cestu ušla ta malá ustrašená holčička, co byla asi 35 let přesvědčená o tom, že je rozbitá a navždycky pokažená. Co jí říkali, že je přecitlivělá, že přehání, že se jí přeci nic neděje,… jenže se toho dělo spousta. Dělo se programování. Tvoje pocity nejsou v pořádku, takhle se nemáš cítit, vnímáš to špatně. Nemáš co brečet, nic se ti neděje. Vždycky musíš poslouchat dospělé, i když po tobě chtějí věci, které se ti nelíbí, které ti ubližují, které tě bolí, kvůli kterým nenávidíš sebe sama dalších 40 let. Tvoje pocity nejsou důležité, nikoho nezajímá, jak moc trpíš. Nakonec už to ani nikdo nevidí, je bezpečnější to všecko schovat hluboko uvnitř.

Read the article (1 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Trauma ze všech stran #11 – O terapii psychedeliky s Janou Tylš Adámkovou

Jana je klinická psycholožka a psychoterapeutka. V jediné psychedelické klinice v ČR – Psyon (www.psyon.cz) se stará o dospělou klientelu, zatímco v soukromé praxi (http://psycholog-adamkova.cz/) se věnuje i terapii s dětmi a celými rodinami. Je vycvičený Rogeriánský trapeut (humanistický směr zaměřený na člověka a jeho schopnost růst) a nyní dokončuje výcvik Pesso Boyden System Psychomotor (na tělo orientovaná práce vhodná pro lidi s traumatem). Je členkou České psychedelické společnosti (https://czeps.org) a České asociace PBSB (http://www.pbsp.cz).

Mohou nám psychedelika pomoci s léčbou traumatu a dalších duševních potíží? Proč v Psyonu využívají právě ketamin? Jak to funguje? Pro koho je taková terapie vhodná a jaká jsou její rizika?

Z rozhovoru:

Read the article (2 min read)
Děti jsou taky lidi

Děti jsou taky lidi

Tak už je tu. Voní novotou. Taky čucháte ke knížkám?

Pro mě má tahle speciální vůni. Vůni zúročení 10 let psaní, natáčení a ježdění po besedách. V téhle knížce je shrnutí mého života za tolik posledních let. A co víc, jsou v ní i životy desítek z vás, kteří se mnou a ostatními sdíleli své příběhy z dětství. Moc doufám, že pomůže co nejvíce lidem najít cestu ke spokojenějšímu životu pro ně i jejich děti.

Ti z vás, kdo si knížku objednali v předprodeji, se na ni můžou těšit už v příštích týdnech. Do ukončení předprodeje 31.8. lze ještě získat knihu se slevou 10%. Nově ke knize objednáte také placky a samolepky. K již zaplaceným objednávkám můžete přiobjednat zboží bez navýšení ceny za dopravu: https://kniha.detijsoutakylidi.cz, link v biu.

Moc se těším na to, až mi budete ke knížce psát zpětné vazby! Jsem hrozně zvědavá, co na ni řeknete.

Read the article (1 min read)