Norský trh s velrybím masem se během současné pandemie poprvé po mnoha letech ocitl v růstu. Důvodem jsou mimo jiné omezení pro cestování, která přimělo většinu Norů, aby letošní dovolenou strávili doma. Řada z nich proto navštěvovala domácí turistické destinace, jako je třeba souostroví Lofoty, kde pokrmy z masa největších mořských savců patří k tradiční místní kuchyni. Velký comeback velrybářství je však podle odborníků značně nejistý, píše BBC.

Norsko tvoří spolu s Japonskem a Islandem skupinu zemí posledních zemí na světě, které ignorují mezinárodní zákaz komerčního lovu velryb z roku 1986. Poptávka po mase těchto živočichů nicméně v zemi až donedávna dlouhodobě klesala. V roce 2019 norští velrybáři dokonce zaznamenali nejnižší úlovek za posledních dvacet let - jen 429 kusů.

Českomoravská společnost chovatelů aktuálně eviduje téměř 64 tisíc včelařů, jejichž počty postupně rostou. „Při přepočtu včelařů na obyvatelstvo se Česko dostáváme na absolutní špičku. A to s téměř 58 včelaři na 10 tisíc obyvatel, čímž o více než tři včelaře převyšujeme druhé Slovinsko,“ uvádí Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech.

V počtu včelstev je Česko s 685 tisíci na evropské špici, ale chovatelé včel se potýkají se závažnými problémy, které mohou vést ke zdražení medu. 

Ze studie s názvem Demografie evropského včelařského průmyslu vyplývá, že za vymíráním včel především nemoci, hladovění úlu, pesticidy či nešetrné intenzivní zemědělství. „Je to provázané. Pesticidy mohou zahubit celá silná včelstva, ale vliv má celá řada faktorů. Od nemocí, přes počasí, se zemědělstvím související rozmanitost snůšky, až po schopnost včelařů odhalit problém včas.

Vizuální prezentace obchodů bývá různá, někdo ukazuje minimum věcí, někdo zase co nejvíce nabízeného. Velice příjemně ale působí čistá, nepolepená skla a jasné označení toho, co se v obchodě prodává. 

Autor: Adam Gebrian

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) míní, že vývoj epidemie koronaviru je tak vážný, že nastal čas maximálně omezit sociální kontakty, což znamená zrušit hromadné akce. Řekl to Právu. Za fatální chybu považuje, že se odkládalo znovuzavedení roušek. Podle něj je nutné se "za každou cenu" udržet pod 120 tisíci nakaženými, aby systém nekolaboval. Aktuálně je nakažených 21 909 lidí.

Dva nové bloky s centralizovanou péčí, kompletní rekonstrukce Kliniky adiktologie a vybudování dětského detoxikačního centra, obnova Psychiatrické kliniky nebo modernizace porodnice U Apolináře. To jsou plánované investice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, které spolknou až osm miliard korun. První etapa odstartuje již v příštím roce.

„Cílem rozvoje nemocnice je hlavně nadčasovost. Vzhledem k tomu, že se v zařízení nabízejícím špičkovou medicínu naposledy stavělo v roce 1976, je modernizace opravdu nutná,“ uvedl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) David Feltl s tím, že výstavbu již řeší s památkáři, Prahou 2, ministerstvem zdravotnictví nebo například pojišťovnami. K financování chce využít především státní rozpočet a evropské fondy.

Dnes se dozvíme, že z Andreje Babiše je lepší člověk. Anebo není? A také musíte vidět vystoupení ministra zdravotnictví, ve kterém se dozvíte, jak přežít pandémii.

Autor: Luděk Staněk

Jako druhý Čech v pořadí využil v roce 2014 nového zákona, který umožnil zplnoletnění kvůli podnikání a v šestnácti letech si založil živnost. Nejprve založil se známým youtuberem Kovym agenturu na propojování influencerů a firem. Dnes, ve svých 22 letech, vede Jiří Diblík vývojářskou firmu Qusion. V ní tvoří aplikace pro klienty i přímo pro uživatele. Aktuálně se ho například velmi týká i souboj velkých vývojářských studií s obchody s aplikacemi v platformách Applu či Googlu. 

Kdy se ve vašem případě ukázalo, že z toho, co děláte, co jste dělal v mládí ve volném čase, může být soběstačný byznys? 

S Ondrou Kopeckým jsme dva zakladatelé. Jsme spolužáci z gymnázia ve Vysokém Mýtě. Ondra má teď na starosti naši švýcarskou pobočku. Od začátku jsme dělali aplikace, vyvíjeli roboty, hráli si s technologiemi. Začínali jsme na tom, že jsme dělali weby pro firmy. Postupně jsme se dostávali k větším věcem. 

Řádění koronaviru je nejen krizí, ale i příležitostí k otestování našich možností a schopností. Platilo to na jaře a možná ještě víc to platí teď. A nejde jen o to hlavní testování, tedy odběry vzorků z nosohltanu, krve či snad už brzy i ze slin. Je to zkouška mnohem širšího rázu

Testovaných oblastí je celá řada, následný výčet jen těžko může být úplný. Takže jen namátkou:

Bohužel jen s jistou dávkou nadsázky se dá říct, že jde o testování pozornosti obyvatelstva vůči úředním nařízením. Zvlášť pokud se nařízení mění rychleji než situace na bojišti. Na jaře to bylo hlavně vymezování „seniorských“ hodin v obchodech. Na konci srpna pak zavedení a pak částečné odvolání povinnosti nosit roušky. Premiér Babiš to ale vzápětí sezdal jako nepopulární, a tudíž ohrožující před volbami i popularitu vlády.

Od pátku je funkční nová verze aplikace eRouška, která uživatele upozorní na možný kontakt s infikovaným, pro většinu telefonů. Aplikace má napravit nedostatky předchozí verze a místo na hygieniky míří především na uživatele. Využívat ji ale stále nemůže zhruba čtvrtina mobilních zařízení, které mají starší operační systémy. „O tom, které operační systémy si budou moci stáhnout novou eRoušku, rozhodly společnosti Apple a Google. To už není v naší moci,“ říká vedoucí projektu eRouška Jan Jiroušek.

Jak se liší nová verze eRoušky od té předchozí?

Aktuální vývoj v oblasti kryptoměn opět poukazuje na mimořádnou dynamičnost oboru. Ještě minulý měsíc se platforma ChainLink vezla na vlně zájmu o decentralizované finance a její token Link vynikal v porovnání s dalšími rozšířenými digitálními měnami prudkým růstem. Pak ale začal významně padat.

Během prvních 20 srpnových dní se hodnota tokenu Link ztrojnásobila až na zhruba 20 dolarů. Pak ale bublina splaskla. Před tímto osudem varovala spekulanty například investiční společnost Zeus Capital. Aktuální pokles lze vyčíslit na 12 procent za týden.

Pražská burza už čtyři dny ztrácí. Index PX odepsal 1,13 procenta na 873,66 bodu. Nejvýznamněji přispěly akcie rakouské skupiny Erste Group Bank, které poklesly o 3,5 procenta, společnosti Komerční banka, které poklesly o 2,08 procenta a bankovní společnosti Moneta, které poklesly o 1,7 procenta.

Společně se podílejí na PX indexu 8,18 procenty. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly akcie telekomunikační společnosti O2 a výrobce netkaných textilií PFNonwovens.Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Z dvanácti hlavních titulů pražské burzy osm zakončilo obchodování v mínusu, další jedna emise stagnovala. Největší pokles hodnoty postihl akcie rakouské bankovní skupiny Erste Group Bank, a to o 3,5 procenta na 518 korun.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil možnost, že by v Česku mohl být kvůli koronaviru znovu vyhlášen nouzový stav. Bylo by to v případě, kdy by ministerstvo zdravotnictví potřebovalo vyhlásit některé opatření, které nemá v kompetenci podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Návrh by musel přijít od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), řekl Babiš. Ten zároveň v rozhovoru pro Deník uvedl, že vláda v obnoví činnost Ústředního krizového štábu.

Jihoafrické republice, která v současné době představuje po Nigérii druhou největší ekonomiku na černém kontinentu, hrozí do deseti let strmé hospodářské a politické zhroucení. Stát se dokonce může kolem roku 2030 zařadit k nejchudším a nejméně bezpečným zemím planety. Tvrdí to obsáhlá analýza, kterou vypracovali odborníci z poradenské společnosti Eunomix a na níž upozornila agentura Bloomberg.

Jihoafrická republika je dlouhodobě řazena k nejvyspělejším státům Afriky. Je členem G20 neboli dvaceti největších ekonomik světa. Už brzy tomu však může být docela jinak.

„Pokud nedojde k významné změně trajektorie, Jižní Afrika se v roce 2030 stane zkrachovalým státem,“ uvádí studie firmy Eunomix, která sídlí v jihoafrickém Johannesburgu.

Experti se domnívají, že za to může někdejší režim apartheidu, který v zemi existoval do roku 1994 a znevýhodňoval černošskou většinu obyvatel na úkor bělošské menšiny.

Sociální síť Facebook je opět žalována za údajné ilegální sledování uživatelů Instagramu. Kvůli neoprávněnému použití a nakládání s daty u jejich fotoaparátů v mobilních telefonech. 

Ve stížnosti podané ve čtvrtek u federálního soudu v San Franciscu uživatelka Instagramu Brittany Conditiová tvrdí, že Facebook používá přístup do kamer zcela úmyslně a dělá tak převážně za účelem shromažďování lukrativních a cenných údajů o jeho uživatelích, ke kterým by se jinak nedostal. Na zprávu upozornila agentura Bloomberg.

Podle zveřejněné stížnosti u soudu v San Franciscu může Instagram i Facebook (obě sítě patří do jednoho koncernu Facebook Inc.) shromažďovat cenné údaje a využívat je následně pro obchod díky „získávání extrémně soukromých a důvěrných osobních údajů o svých uživatelích, i v soukromí jejich domovů“. Facebook se k aktuálnímu podezření odmítl vyjadřovat.

Na středních a vysokých školách v Praze bude příští týden zavedena distanční výuka. Praha bude mít na mapě regionů podle rizika nákazy novým koronavirem červenou barvu, uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na svém twitterové účtu. Na opatření se město podle Hřiba domluvilo s hygieniky. Kdy přesně bude zavedeno, neuvedl.

Praha spolu s hygieniky tento týden rozhodla o nošení roušek i při vyučování. Ministerstvo zdravotnictví je následně ode dneška zavedlo pro celou zemi. V metropoli je nemocí COVID-19 postiženo podle čtvrtečního vyjádření ředitelky pražské hygieny Zdeňky Jágrové 29 škol a pozitivních je dohromady na tři desítky dětí a učitelů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se má na poslanecké schůzi i písemně omluvit poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl při debatě ve sněmovně. Dnes o tom rozhodl soud, verdikt není pravomocný a Babiš se proti němu podle svého právníka odvolá. Premiér prohlásil v roce 2018 před hlasováním o důvěře vládě ANO a ČSSD, že Kalousek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Podle soudu šlo o čistě osobní útok.

„Je zcela evidentní, že žalovaný Babiš byl ovlivněn dlouhodobou averzí vůči žalobci Kalouskovi a že jednoznačně sledoval cíl poškodit žalobce a vyřídit si s ním jakési osobní účty,“ konstatovala soudkyně Okresního soudu pro Prahu-západ Simona Kačerová.

Bitva o takzvaný stravovací paušál přituhuje. Zatímco zástupci zhruba dvou tisíc restaurací a jídelen podepsali výzvu proti němu, poslancům přišel mail, který ho podporuje. Poslanec Petr Dolínek (ČSSD) v tom vidí zájem obchodních řetězců.

„Řetězce lobbují za paušál. Jak jinak si vysvětlit mail od prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, že paušál podporuje. Opírá se přitom mimo jiné o průzkum provedený řetězcem Makro. Konec konců, že na tom řetězce vydělají, signalizovalo i stanovisko Legislativní rady vlády,“ prohlásil Dolínek.

Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 19 miliard na 26,57 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. 

Bankám podle analytiků zisky propadly kvůli tvorbě opravných položek v souvislosti s koronavirovou krizí a nouzovými opatřeními. Přispěl k tomu i pokles sazeb České národní banky.

Bilanční suma ke konci června činila 8,376 bilionu korun, což je proti konci roku 2019 pokles o 829 miliard korun.

Autor: ČTK

Archeologové v Libanonu našli velmi zachovalý lis na víno, který se používal už v sedmém století před naším letopočtem. Jde o nejstarší nález tohoto druhu v zemi a historici jej spojují s Féničany. Součásti lisu se našly v Tall Buráku, zhruba sedm kilometrů od pobřežního města Sajdá, kde vykopávky prováděla Americká univerzita v Bejrútu spolu s univerzitou v Tübingenu.

Jde o nejstarší nález tohoto druhu na území, které bylo domovem Féničanů. Informace o tom byla tento týden publikována v odborném časopise Antiquity.

V Událostech Luďka Staňka rozhodně nejsme ageisté. Věnujeme se mladým stejně jako starým. A dnešní díl je toho důkazem. Zcela jasným důkazem.

Za mladé dnes nastupuje sympatický ministr zdravotnictví Adam řečený Hadr na podlahu Vojtěch, který pro nás má zásadní vzkaz. A za tým starých všechny účastnice soutěže Babička roku. Ano, opravdu, koukněte na nový díl Události Luďka Staňka.

Ale to samozřejmě není všechno. Protože mladí se o staré mají také hezky starat. A proto jim posílají roušky. Konkrétně tahle duchem mladá vláda je posílá všem důchodcům. Vzhledem k ceně roušek ještě před pár měsíci je to prakticky cenina a… měly by se cenné věci posílat takhle?

Autor: Luděk Staněk