Kairly

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Zdroj: EDUin 26. 7. 2022

Šíříte myšlenku, že učitelé by měli umět formovat charakter svých žáků. Nemůže to někomu znít staromódně nebo dokonce jako nežádoucí indoktrinace?

Charakter učitele má obrovský vliv na vše, co se ve škole děje, ať už to učitel chce, nebo ne, ví, nebo neví. Obliba předmětu, to, jak se žáci cítí ve škole, jak jsou motivovaní k učení – to vše závisí na tom, jakého mají učitele. Už jen tím, že s nimi je, učitel své žáky formuje – nebo deformuje. Ale na pedagogických fakultách se o tom nic moc neučí. S kolegy už dlouho přemýšlíme, jak to změnit.

V České republice skončila druhá fáze akce Milostivé léto, během které se mohli lidé zbavit některých exekucí. „Ta akce má dobré dopady, ale na omezenou cílovou skupinu. Pořád to jsou jen veřejné instituce, u kterých je možné ten dluh vyrovnat. Ještě je dlouhá cesta k tomu, aby se vytvořil rámec pro systematické oddlužování,“ poznamenává Martin Šimáček, který se od března vrátí do funkce ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování.

Podle odhadů Exekutorské komory byl o druhé kolo Milostivého léta menší zájem než o to první. Šimáček si to vysvětluje tím, že ti, kdo měli zájem a bylo to pro ně dosažitelné, využili už prvního kola.

This is an edition of The Atlantic Daily, a newsletter that guides you through the biggest stories of the day, helps you discover new ideas, and recommends the best in culture. Sign up for it here.

What did the Oath Keepers and other militia groups really think they would achieve by attacking American democracy and losing everything? I suspect they wanted only one thing: to escape the boredom of their own lives.

But first, here are three new stories from The Atlantic.

• The people cheering for humanity’s end
• Expiration dates are meaningless.
• The bottom-up election-denial strategy

For What?

Již delší čas se mluví o tom, že největším adeptem na epicentrum globálních ekonomických problémů se stala Čína. A v posledních dnech to vypadá, že z dané trojice los padne na Čínu. O víkendu se Čínou prohnaly masové protesty a po pár dnech se zdá, že již nejspíš trochu utichly. (I když bůhví – Čína samozřejmě informace usilovně cenzuruje.) A podle toho, co víme o Číně, nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje je, že se nakonec minimálně na čas život zase vrátí do zajetých poslušných kolejí.

Politici, politologové, komentátoři, pozorovatelé veřejného dění při každých volbách pořád dokola opakují, jak se nemají průzkumy společenských nálad přeceňovat. Oni všichni to cítí svou intuicí, emocí, dojmem a osobním průzkumem v nejbližší restauraci nebo kanceláři lépe. A hned jak se pak jakýkoli průzkum někde objeví, hltají ho a interpretují k obrazu svému. Je to podobné, jako když se někdo stylizuje do role intelektuála, a pak pod stolem s chutí hltá bulvár a drby. Póza.

„Na vestě nosím zastrčený jeden náboj. To je ten poslední pro případ, že bych se dostal do ruského zajetí. Pomohl by mi ukončit to trápení,“ říká Pavel, český dobrovolník, který spolu s dalšími ukrajinskými paramediky zachraňuje vojáky raněné na donbaské frontě. Padnout do zajetí by bylo horší než smrt.

Celou reportáž si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Ochabující poptávka, zvyšující se ceny energií a inflace, to všechno jsou důvody, proč se v listopadu podle společnosti S&P Global výrazně zhoršily výrobní podmínky v Česku. Podle studie společnosti Cushman & Wakefield má ale Česko obecně druhé nejvýhodnější podmínky k rozšiřování výroby v Evropě, má totiž „vyspělou dopravní infrastrukturu, udržitelné a čitelné podnikatelské a ekonomické prostředí s nízkou úrovní rizika a relativně přijatelné náklady na pracovní sílu“.

Resort dopravy plánuje zdražení dálničních známek. Ministru Martinu Kupkovi (ODS) se líbí systém, který používají v Rakousku, český systém, který by se tím rakouským mohl inspirovat, plánuje představit v příštím roce. Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla zvýšení o 50 až 100 procent, cena dálniční známky by se tak zvýšila po více než deseti letech.

Civilní letectví prochází obdobím obřích změn. Na jedné straně letecké společnosti bankrotují a zanikají, na druhé straně velké společnosti ty menší skupují a zařazují je do svých holdingů často jako nízkonákladové součásti. Není se třeba děsit. Takových změn zažilo letectví mnoho.

Historie evropských civilních, dopravních společností se zásadně liší od druhého nejvýznamnějšího trhu, severoamerického. Spojené státy od samého počátku, tedy od dvacátých let 20. století, nechávaly rozvoj na soukromých subjektech, které mezi sebou soutěžily.

Úvahy o hodnotě života jsou v současném světě předmětem mnohých názorových sporů, neboť čím více lidé podléhají náboženským anebo pseudohumanistickým představám, místní morálce, politickým manipulacím, předsudkům a emocím, tím jsou jejich představy o této hodnotě zmatenější. Svět je totiž nábožensky, politicky i názorově rozdělen a představy o hodnotě života (a tedy nejen života lidského) se tedy různí podle místní hierarchie hodnot. V některých zemích jsou proto na špičce společenské hodnoty vědci, lékaři a záchranáři, v jiných zase teroristé; někde je týrání zvířat zločinem, jinde jsou zvířata považována za pouhou věc, nad jejímž týráním se nikdo nepozastavuje.