Finmag

Finmag

Bouráme zdi mezi ekonomy a laiky, neřešíme pravičáky a levičáky. Publikujeme chytré texty, rozšiřujeme obzory, dáváme svět do souvislostí. A máme @kasparek.

Finmag

Finmag

Ceny energií očima expertů. Dočkáme se vůbec ještě zlevnění?

V naší pravidelné anketě Očima expertů jsme se rozhodli vrátit k vysokým cenám energií. Ač se původně odhadovalo, že z rekordních hodnot na světových burzách, kterých dosáhly v říjnu (a kvůli nimž krachla i česká skupina Bohemia Energy i další menší alternativní dodavatelé) rychle spadnou, aktuální vývoj tomu nenahrává. Částečný propad na burze sice nastal, ale záhy se ceny elektřiny vrátily k růstu.

Vedle neustále rostoucích cen evropských emisních povolenek, které na konci listopadu překročily 75 eur (přes 1900 Kč) za tunu CO2, za tím stojí i přerušené schvalování důležitého plynovodu Nord Stream 2. Ten je sice už postavený, ale stále čeká na kolaudaci, kterou Rusko podmiňuje vyšší dodávky do Evropy. Německé úřady ovšem požadují, aby jeho provozovatel, za nímž stojí ruská plynárenská společnost Gazprom, upravil svou obchodní strukturu podle německého práva.

Read the article (5 min read)
Finmag

Finmag

Mozek potřebuje přepínat, kanceláře jsou na práci, říká architekt Stára

Kanceláře jsou dnes podle něj nedílnou součástí firemní identity. Je to nástroj, který zlepšuje fungování firmy nejen na úrovni efektivity, ale i tmelení kolektivu. „Nesmíme zapomínat, že je to pracovní nástroj,“ říká Stára v reakci na trend různých odpočíváren či posiloven v práci.

Navrhování kancelářských prostor se Stára věnuje jako jeden z mála architektů. S kolegou Jánem Antalem prý začínali od nuly, protože na škole se nic takového neučí. Proč ale zrovna kanceláře?

„Na rozdíl od jiných prostor jsou pro architekty typické tím, že se pracuje hodně s daty a nejsou tam moc přítomné úřady.“ říká s poukazem na tvůrčí svobodu nesvázanou různými předpisy a normami.

Že by snad neměl co dělat, protože hodně firem vzhledem k pandemické situaci volí častěji home-office a kanceláře tak pro mnoho z nich ztrácejí smysl, se nebojí. Je to podle něj ale ta nejdůležitější otázka, kterou si firmy musí položit.

Read the article (2 min read)
Finmag

Finmag

Konec síly peněz bez limitu? Ani miliardáři si už nekoupí vše

Původně se zdálo, že Karel Janeček zachraňuje Zlatého slavíka z lásky k populární hudbě. Před vyhlašováním výsledků ale bylo vše jinak: miliardář-matematik nejvíc mluvil o vlastní voličské metodě, kterou chce vyzkoušet, aby se později dala aplikovat v politice.

Během přímého přenosu z vyhlašování ceny se hlas a křídla Zlatého slavíka proměnily ve vehikl počínající prezidentské kampaně a nástroj antivakcinační propagandy, což neunesla ani jinak vcelku tolerantní televize Nova. A dokonce ani fond, který sám Janeček zakládal.

Je ale miliardář Janeček se svým Zlatým „EzoAntiwax“ Slavíkem průkopníkem, nebo je nákup srdcí a myslí také tradiční disciplínou hyperbohatých lidí?

Většina miliardářů šíří svůj myšlenkový vliv sofistikovaněji. Buď přímo svou prací, anebo finanční podporou...

Read the article (2 min read)
Finmag

Finmag

Hazardní byznys v Česku aneb Kde se točí miliardy

Hazard má v našich končinách svou tradici teprv od roku 1989, kdy se doslova vřítil do novorozené kapitalistické ekonomiky. Mimo jiné může i za to, proč devadesátky považujeme za „divoké“. Ostatně dodnes se celé odvětví nemůže zbavit pověsti zaplivaných non-stopů, mafiánského podsvětí, prostituce a dalších neřestí.

Hazard však nejsou jen hrací automaty v barech vedle zastaváren. Zahrnuje vše od středečního losování Sportky, sázení na výsledek voleb až po tombolu na hasičském bále. Od svého překotného vývoje před 30 lety se také leccos změnilo – mimo podoby samotných heren a kasin je to hlavně legislativa, počty hracích automatů, ale i prevence a přístup k lidem se závislostí.

Read the article (6 min read)
Finmag

Finmag

Když prachy hrají prim. Proč mezinárodní fotbal umírá?

Zažili jsme mistrovství světa 2018 v Rusku, které mnozí fanoušci ze západní Evropy nechtěli navštívit kvůli strachu z chuligánů a rasismu. Pak neuvěřitelné EURO 2020, které bylo roztažené přes celý kontinent. Kvůli tomu mohli fanoušci jen složitě sledovat cestu svého týmu a novináři to měli ještě těžší s pokrýváním turnaje. Nakonec se podmínky, ve kterých byl šampionát pořádán, staly kvůli pandemii naprosto surreálnými.

Bez prestiže

Teď nás čeká mistrovství světa 2022 v Kataru. Turnaj, o kterém je naprosto transparentně známo, že byl zemi neuznávající lidská práva a podporující terorismus přiklepnutý díky korupci. Čtyři roky poté se MS rozroste na 48 týmů a společně ho uspořádají Spojené státy, Mexiko a Kanada. S takovým počtem účastníků se matematicky velmi těžko pracuje, v první fázi šampionátu se počítá s bizarními skupinami po třech týmech. Všechny tyto kroky přitom dělají vrcholné fotbalové akce méně atraktivní.

Read the article (4 min read)
Finmag

Finmag

Povinné očkování je tu. Můžeme se snad z covidu vyhrabat jinak?

Česko lítá v dalším nouzovém stavu. Pandemie covidu se dostává mimo kontrolu. Nakažených přibývá, nemocnice přetékají covidovými pacienty, jednotky intenzivní péče se dostávají na hranu kapacit. A lékaři připouštějí, že se budou muset rozhodovat, koho zachránit, a koho ne.

Vláda zavedla novou sadu zákazů. Zakazuje vánoční trhy (a nechává fungovat ty farmářské), zapovídá pít alkohol na veřejnosti, zavírá jídelní koutky v obchodních centrech, zkracuje otevírací doby restaurací, omezuje účast na veřejných akcích…

K tomu kabinet chystá další gigantické kompenzace, na které praskne další hromada vládních dluhopisů. A jako po každém nouzovém stavu, leckterému našinci po téhle polízanici zůstane ještě větší nouze.

Vláda vyčkávala až na dobu, kdy bude moci alibisticky ukázat na ty, kteří to tak dělají.

Opisovat nestačí

Členové kabinetu se přitom hájí argumentem „děláme to, co sousední státy“. Jinými slovy, opisujeme.

Read the article (2 min read)
Finmag

Finmag

Nabízí vám tokeny a zářnou budoucnost? Xixoio připomíná podvodný OneCoin

Zmíněná příležitost spočívá v tom, že se vám otevírá možnost koupit si tokeny XIX, díky kterým se můžete podílet na budoucím úspěchu firmy.

Firma je teprve na začátku své mohutné expanze, nicméně už teď vzrostla hodnota tokenu o víc než 500 procent. Přitom se očekává další rychlý růst s tím, jak se bude ekosystém rozvíjet a budou jej přijímat noví uživatelé, včetně bank.

Protože jste trochu hloubavý typ, zeptáte se, jestli můžete tokeny následně prodat. Odpověď? Zatím to nejde, nicméně firma v dohledné budoucnosti zřídí burzu, prostřednictvím které budete moct směnit tokeny XIX na fiat měnu.

Nakupujete.

Střih, budoucnost. Otevření burzy se sice kvůli pomalému postupu regulátora trhu opozdilo, nicméně vaše investice se vyvíjí nad očekávání. V roce 2024 prodáváte své tokeny za desetinásobek. Konec příběhu.

Anebo taky ne. Podívejme se na alternativní scénář, na reálný příklad z Bulharska. Podotýkám, že tento příběh se skutečně stal.

Read the article (3 min read)
Finmag

Finmag

Covid, to je prevít. Ten nám rozbil Evropu!

Nejdřív ale odkaz na onu živou stránku britských kolegů. Způsob, jakým každý den kolegové sledují dění, nám dost možná ukazuje všeobecný formát budoucího on-line zpravodajství. Odkojen idnesem v tom sice vidím i naše tehdejší snahy o textové „živáky“, ale je to BBC, posouvá to zas o kus dál a hlavně: povyšuje na hlavní informační zdroj. Pěkný.

Ona odkazovaná živá stránka končila svůj život sdělením, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je na starém kontinentě asi šedesát procent všech případů covidu na světě. Evropa je tak zase epicentrem covidu a Česko jí v tom zdatně pomáhá. A asi se to jen tak nezmění, protože plán nové vlády pro boj s covidem vypadá, že dva roky žila někde úplně jinde.

Read the article (2 min read)
Finmag

Finmag

Ani vítr, ani voda. Potenciál Česka je v chytrých lidech, říká šéf Siemensu

Navzdory všeobecnému trendu hlubšího technického vzdělávání Palíšek tvrdí, že pro průomové změny je naopak potřeba multioborovost. Sám proto není zastáncem uniformního rozdělování na humanitní a technické obory. „K novým průlomovým změnám většinou dochází přenosem znalostí z jednoho oboru do druhého,“ upozorňuje s tím, že Česko je na rozdíl od vodních či větrných zdrojů bohaté především na chytré lidi.

Právě tohoto potenciálu je potřeba také využít v rámci nezvratné digitalizace celé řady odvětví. Jako příklad uvádí německého tesaře, který před opravou poničené střechy nechal naskenovat její model dronem, vytvořil 3D řešení s poukázaním na slabá místa, a až po jeho konzultaci s klientem ho také realizoval. A to je jen jeden z mnoha příkladů, které komplexní digitalizace produktů a postupů přinese.

Read the article (4 min read)
Finmag

Finmag

Kryptoměny v penzijních fondech očima expertů. Máme se bát?

Svět kryptoměn přestává být doménou jen technologických nadšenců a zastánců krypta. Stále častěji se o ně zajímají i velcí investoři, kteří je dosud považovali za příliš rizikové. Po otevření prvního ETF fondu v USA minulý měsíc, který je obecně považován za potvrzení důvěry v budoucnost kryptoaktiv, se podle expertů trh zkrátka mění. Například Matthew Dibb ze společnosti Stack Funds poukázal na zvýšenou poptávku dokonce i od penzijních fondů.

Právě penzijní fondy jsou přitom ve finančním světě považovány za jeden z nekonzervativnějších investičních nástrojů, byť mají i dynamičtější část portfolia. Lidé, kteří v nich spoří, očekávají dlouhodobé zhodnocení, ale určitě ne ztrátu. Z logiky věci si zde odkládají finanční prostředky určené k zajištění na stáří a příklon k rizikovým aktivům je může naopak odlákat.

Read the article (6 min read)
Finmag

Finmag

Ženy finance moc neřeší, chceme to změnit, říká Parke z Holky v kryptu

Edukace žen ve finančním světě je také jeden z hlavních důvodů, proč Parke Holky v kryptu vůbec zakládala. „Když jsem hledala v kryptokomunitě nějaké holky, moc jsem jich nenašla. Přišla mi to velká škoda, a proto jsem v lednu 2021 založila platformu Holky v kryptu. Soustředíme se na edukaci a chceme otevírat diskuzi o možnostech kryptoměn v dnešním světě,“ osvětluje.

Proč kryptosvět láká hlavně muže, si Parke vysvětluje jasně nastavenými společenskými trendy. „Problém naší společnosti je, že se ženy nezajímají o finanční témata. Proč se nezajímají? Často je to dané výchovou – muži se starají o peníze, žena o domácnost. Ženy se pak o sebe nejsou finančně schopny postarat a řeší to, až když skutečně musí,“ naráží třeba na vysokou rozvodovost.

Read the article (1 min read)
Finmag

Finmag

Kde proboha žili? Fialův plán boje s covidem sází na nemožné

Ten plán zní stručně nějak takto: testy, očkování, a hlavně přemlouvání lidí, kteří si přece musí uvědomit, že svoboda není sobectví, ale především odpovědnost.

V době, kdy je celá společnost rozdělena na dva stále nesmiřitelnější tábory, jsou to důležitá slova. Jenže Česko k tomu prožívá doposud nejhorší vlnu nové virové nákazy, a to pak slova o přesvědčování lidí, kteří to přece musí pochopit, zní jako když budoucí ministři spadli z nebe.

Kde žili v poslední dva roky? Přemluvit lidi, protože jsou jistě přemýšliví, odpovědní a solidární, vypadá po těch dvou šílených letech s covidem jen jako další politická pohádka. Zvláště když se každý den ráno člověk podívá na sociální sítě a vidí tu poušť řevnivosti a nesouladu.

Nová koalice doufá v zodpovědnost lidí za sebe i za celek společnosti. Vlastnosti, které se po první vlně ztratily...

Read the article (2 min read)
Finmag

Finmag

Míň stresu, víc dobrodružství. Možná jsme na to kápli, hlásí české Worldee

Dovolenou aspoň jednou v životě plánoval snad každý. Vedle vidiny kýženého úniku před každodenní pracovní štvanicí se s tím ovšem pojí spousta zařizovaní: buď projít nepřeberné množství all inclusive nabídek cestovních kanceláří, nebo postupně najít a zaplatit letenky, ubytování, půjčení auta a další položky zvlášť.

A pak je tu Tomáš Zapletal a jeho platforma Worldee, na jejímž počátku stála jednoduchá otázka: Šlo by to snáz a lépe? Existuje způsob, jak tradiční české dovolenkování kdesi v egyptském rezortu nahradit moderní cestou, jak poznávat svět? A šlo by na tom vydělat?

„Zavřít se na dvanáct dní v rezortu podle nás není cestování. Chceme lidem ukázat, že když už se rozhodnou někam jet, je skvělé to místo doopravdy poznat i s celou jeho kulturou,“ prohlašuje jeden ze zakladatelů platformy, která se tak trochu stále hledá. 

Read the article (3 min read)
Finmag

Finmag

Zeman versus Fiala. Platí v této zemi ústava?

Miloš Zeman se chystá jmenovat Petra Fialu premiérem. V kalendáři má tento ceremoniál naplánovaný na pátek 26. listopadu. Brzkému vzniku nové vlády by tak nemělo nic stát v cestě – koalice upečena, na obsazení vládních křesel se koalice shodla.

Jenže v Česku si Miloš Zeman zvykl dělat premiérům a vládním stranám personální politiku a schvalovat, anebo vetovat ministry. Tentokrát se zasekl na pirátovi Janu Lipavském a vzkázal, že přes jeho rozhodnutí „nepojede vlak“.

Na bývalém poslanci mu vadí zejména jeho tvrdý postoj vůči Rusku a Číně. Anebo jeho odmítavý postoj ke stěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Nechme však stranou Lipavského názory. Věc má principiální jádro: žijeme v parlamentní demokracii, ve které se vláda uchází o důvěru sněmovny, ne prezidenta. A zahraniční politika je v její kompetenci, nikoli v kompetenci prezidenta.

Read the article (2 min read)
Finmag

Finmag

Pamflet proti politickým neziskovkám je učebnice stereotypů

Pojem „politické neziskovky“ se v Česku objevil v roce 2013, výrazněji jej ale popularizovaly Parlamentní listy až během migrační krize v roce 2015. Nálepka se stala součástí jazyka dezinformačních webů, politiků KSČM, SPD i různých národoveckých uskupení.

Někdejší brněnský zastupitel Robert Kotzian se – jak už napovídá titul nové knihy – nepokouší nějak přispět k pochopení fungování neziskového sektoru, ale spíše jej očernit a podtrhnout jeho domněle „podvratný“ charakter. Kniha je to argumentačně slabá, ale to v době post-faktické není překvapením. Ačkoli intelektuálové se ji patrně budou štítit i jen otevřít, je dobré do ní nahlédnout už z toho důvodu, abychom pochopili, jak uvažuje jisté spektrum voličů, případně kde je možné hledat rezervy v komunikaci neziskového sektoru. 

Read the article (5 min read)
Finmag

Finmag

Miro Žbirka rocks, Si Ťin-pching sucks. Chytré čtení (nejen) na víkend

Roky jsem neviděl český film, který by mi uvízl pod kůží tolik jako nový dokument Martina Marečka Síla. Nevypráví totiž jen o plácání se jednoho konkrétního Kamila Fily, vypráví o mnoha obecných věcech, všechny jsou vážné a část z nich přehlížená. Nejvýraznější je z nich pro mě nepoměr mezi schopností analyzovat fungování uměleckých děl i celé společnosti a zároveň neschopností toho stejného člověka analyzovat situaci, ve které se sám nachází.

Ponaučení: mít kolem sebe vždycky dost přátel, kteří se nebojí nastavit příslovečné zrcadlo, třeba i hrubě. Nesmí to ovšem být ženy, protože jak je v dokumentu vidět, problémy brát je vážně mají i feministé.

Zatím nejlepší reflexe přišla ve dvou rozhovorech: Martin Svoboda mluvil s režisérem Marečkema Táňa Zabloudilová s jednou z účastnic dokumentu Ivou Baslarovou.

Read the article (1 min read)
Finmag

Finmag

Hajič: Dnešní „umělá inteligence“ vůbec není inteligence

Na půdě lingvistického ústavu Univerzity Karlovy se mimo jiné vyvíjí i software, který pomáhá automaticky porozumět gramatické struktuře textu. Nebo třeba překladač, který v tomto testu serveru Lupa.cz uspěl i v mezinárodním srovnání. Ostatně i proto jsme na něj poslali i našeho kolegu Vojtu Dobeše, zkušeného překladatele. Výsledek si přečtěte zas v tomto textu.

Ať už je ale kritika strojového překladu jakkoli oprávněná, rozhodně ji nelze upřít, že jde mílovými kroky kupředu. A to i díky expertům, ke kterým počátačový lingvista Jan Hajič bezesporu patří. Jím a jeho týmem vyvíjený software je součástí mnoha systémů od chatbotů a strojového překladu až po analýzu novinových článků, právních dokumentů nebo příspěvků na sociálních sítích.

Read the article (3 min read)
Finmag

Finmag

Kryptoměny mají ohromný potenciál, jejich pádu se nebojím, říká Forgasc

Juraj Forgacs působí jako CEO Fumbi. Do studia spolu s ním dorazil i CTO zmíněné platformy David Štancel. A hned na začátku našeho rozhovoru zazněla očekávaná otázka: Do jakých kryptoměn se vyplatí investovat?

„Nyní jsou tři hlavní zajímavé segmenty, které hodně rostou: platební tokeny jako bitcoin, DeFi a web 3.0. Mezi zajímavé měny patří jistě bitcoin, ethereum, polkadot, solana nebo terra,“ vystřelil bez váhání technologický ředitel Fumbi Štancel.

Forgacs ho následně doplnil, že zatímco posledně jmenované měny stále představuji rizikovější část kryptosvěta, „bitcoin se už stává cílem pro konzervativní kapitál“. „Představuje tak už poměrně bezpečné uložení peněz, a to i pro větší investory. Zatímco pro altcoiny (jiné měny než bitcoin, pozn. red.) je charakteristický technologický aspekt růstu, pro bitcoin je to finanční aspekt.“ dodal.

Kryptoměny se budou používat ve více zemích. Bude to spíše investiční než platební nástroj...

Read the article (1 min read)
Finmag

Finmag

Minimální mzda očima expertů: Je to handrkování vůbec třeba?

Minimální mzda od ledna příštího roku vzroste z rozhodnutí vlády na 16 200 Kč. Samo ministerstvo práce a sociálních věcí (v držbě ČSSD) přitom původně navrhovalo růst o 2 800 Kč, s čímž souhlasily i odbory. Naopak zaměstnavatelé, kterým to zvýší náklady na práci, byli proti.

Výsledek každoročních bojůvek tak nelze označit jinak než za úspěch firem. Odbory naopak mluví o „přezíravosti a aroganci“. Premiér Andrej Babiš, stávající (leč svěřenskými fondy krytý) vládce holdingu Agrofert, jen poznamenal, že vláda „brala v úvahu situaci v podnikatelském sektoru“.

Zvýšení minimální mzdy má dopad i na takzvanou mzdu zaručenou. Současné navýšení tak znamená, že v závislosti na odbornosti a náročnosti dané pozice v osmi stupních nemohou firmy lidem platit méně než 16 200 až 32 400. A právě tyhle limity a provázání dráždí firmy nejvíc a jsou i důvodem každoročních bitev v tripartitě.

Read the article (5 min read)
Finmag

Finmag

Mladí už sametu nerozumí, z revoluce se stal vyprázdněný mejdan

Z příběhu se stal identifikační mýtus, vymezující představu o světě řádu, svobody a pravdy, jemuž však mladší, kteří ho nezažili, přestávají rozumět.

Mýtus nemluví, už ho nelze přečíst a slyšet. Petrifikuje a mění se v totem, kolem něhož každoročně tančíme hypnotizovaní krásou vlastní minulosti (vlastní minulou krásou), v níž se pro jednou všechno podstatné už vyhrálo.

Nikdo nechce pustit to, co ho ustavuje, což by mu přineslo bytostný otřes, z něhož by se už nemusel zvednout.

Perverzní revoluce

Třicet polistopadových let proměnilo svět střední Evropy k nepoznání. Dějinné eschatologické vítězství pravdy se obrátilo proti svým zvěstovatelům. A někteří, třeba jako Viktor Orbán, ho dokonce obrátili sami proti sobě, proti své minulé podobě.

Read the article (3 min read)