Zatím stále není jasné, zda vláda vrátí armádě 10 miliard korun, které výměnou za podporu komunistů při hlasování o státním rozpočtu přesunula do rezervy. Premiér Babiš a šéfka financí Schillerová měli před pondělním jednáním vlády navštívit vojáky 4. brigády rychlého nasazení v Žatci. Cesta ale byla zrušena, protože ministr obrany Metnar má koronavirus.

Ministerstvo obrany o akci informovalo v pátek dopoledne. Premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová a náčelník generálního štábu Aleše Opata měli v pondělí ráno ještě před jednáním vlády navštívit vojáky 4. brigády rychlého nasazení v Žatci.

Americký Senát v pátek schválil ministrem obrany v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena generála ve výslužbě Lloyda Austina. K nástupu do funkce potřeboval generál výjimku Kongresu, kterou dostal ve čtvrtek. Pro Austina ve stočlenném Senátu vyslovilo 93 senátorů, dva byli proti.

Někdejší velitel amerických sil na Blízkém východě Austin bude prvním šéfem resortu obrany černé pleti. Je zatím druhým potvrzeným členem Bidenovy administrativy. Už ve středu Senát schválil Avril Hainesovou do funkce ředitelky tajných služeb (DNI).

Dodavatel vakcín proti koronaviru, společnost Pfizer/BioNTech, přislíbil v příštím týdnu obnovit ve stoprocentním rozsahu dodávky vakcíny proti covidu-19. Na Twitteru to napsal předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Ten vede jednu z poradních skupin ministra zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) mluvil o omezení dodávek na tři týdny. V pátek odpoledne pak s firmou jednal. Ta kvůli zvýšení výrobních kapacit v polovině ledna dočasně omezila dodávky do celé Evropské unie.

Úroveň infekce v Česku, jež je jedna z největších na světě, znepokojuje naše západní sousedy. Někteří němečtí politici a média podezírají Čechy, že na východ jejich země šíří koronavirus, a požadují proto přísnější pohraniční omezení. Stanice Deutsche Welle (DW) však podotýká, že o tom nejsou žádné jasné důkazy, a označuje takové postoje za populismus.

Deník Die Welt v nedávném komentáři označil Česko za „nebezpečného souseda“, který nemá virus pod kontrolou. Vyzývá bavorského a saského premiéra, aby zasáhli a řetězec přenosu infekce z Česka přerušili.

První vědecké důkazy naznačují, že mutace koronaviru, která se poprvé objevila v Londýně a na jihovýchodě Británie, může být smrtelnější než původní varianta. Uvedl to v pátek britský premiér Boris Johnson. Podle něj je ale vakcína, kterou už dostala desetina dospělých Britů, účinná proti všem variantám covidu.

Zatímco při nákaze původní variantou umíralo v průměru deset lidí z tisíce, u nové mutace, která je teď v Británii většinová, je to 13 lidí. Premiér Johnson však na páteční tiskové konferenci upozornil, že jsou to teprve předběžné výsledky studie. Takzvaná britská mutace už se objevila v padesátce zemí světa.

Systém pro registraci a rezervaci očkování podle očkovacího koordinátora Zdeňka Blahuty funguje. Po spuštění podle něj ani nezkolaboval a ani nespadl. V rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že ve velkokapacitních očkovacích centrech budou pomáhat praktičtí lékaři i stomatologové. „Rádi bychom umožnili naočkovat se všem a hned, ale bohužel to není možné,“ vysvětluje.

Zdrogovaný muž se zákazem řízení ujížděl začátkem ledna libereckým policistům. Ve slepé ulici se dostal do smyku a naboural do brány.

Tmavý ford začali policisté pronásledovat 9. ledna po osmé hodině večer. Honička vypukla poté, co řidič odmítl policistům zastavit. Na videu z palubní kamery policistů je patrné, že řidič kličkoval ulicemi dolního centra, především pak kolem Papírového náměstí. Následně vjel do slepé ulice, která byla pokrytá ledem a sněhem.

„Ani přes intenzivní brzdění se mu nepodařilo zastavit automobil před vjezdovou bránou do areálu jedné z firem a naboural. Policisté, kteří byli vozidlu neustále na dohled, nedali sedmadvacetiletému řidiči prostor k tomu, aby se vzdálil,“ uvedl policejní mluvčí Vojtěch Robovský.

Při kontrole dokladů policisté zjistili, že muž z Liberecka má zákaz řízení do roku 2022. 

Oválná pracovna v Bílém domě s nástupem Joea Bidena dostala nový vzhled. Změnil se koberec, zmizela busta Winstona Churchilla, chybí tlačítko na dietní colu. Mění se i nálada v sídle amerického prezidenta. Člen krizového štábu pro boj s koronavirem Anthony Fauci například popsal, že teď už zase může říkat fakta bez obav z budoucích následků. „Je to poněkud osvobozující,“ řekl.

Nastupující prezidenti si obvykle změní úřadovnu k obrazu svému. S příchodem Bidena tomu nebylo jinak a ve srovnání s Oválnou pracovnou Donalda Trumpa je nyní odlišných hned několik věcí. Místo světle hnědého koberce je na zemi tmavě modrý, vytažený ze skladu po Billu Clintonovi.

Moneta Money Bank obdržela od skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera podruhé návrh na zahájení jednání o případném sjednocení s Air Bank, českým a slovenským Home Creditem a tentokrát i se značkou Zonky, respektive společností Benxy. Moneta to v pátek zveřejnila jako povinně uveřejňovanou informaci a dodala, že je připravena s PPF o akvizici jednat.

Podobný plán měla PPF na podzim 2018, transakce ale byla nakonec zrušena. Nyní PPF učinila i dobrovolný návrh na odkoupení části akcií Monety od jejích akcionářů až do výše 20 procent. Představenstvo Monety se má k odkupu vyjádřit do 29. ledna.

Americký prezident Joe Biden v pátek podepsal dvě exekutivní nařízení, která mají pomoci lidem v těžké ekonomické situaci, do které se dostali kvůli pandemii koronaviru. Jedno rozhodnutí rozšiřuje potravinovou pomoc a umožní rozeslat stimulační šeky Američanům s velmi nízkým příjmem. Druhé je zaměřeno na zvýšení minimální mzdy federálních zaměstnanců.

V krátkém vystoupení před podpisem Biden řekl, že v USA se prohlubuje ekonomická krize a že vláda musí velmi rychle pomoci těm, kteří se ocitli ve vážných problémech. „Vláda musí jednat rozhodně a odvážně a pomoci Američanům, kterým se snížily příjmy a kteří stěží vycházejí,“ řekl prezident.

Kanceláře softwarové firmy Avast zejí prázdnotou a ani po skončení pandemie se zcela nezaplní. Společnost se zhruba dvěma tisíci pracovníky zavádí nový koncept práce, lidé mohou pracovat odkudkoliv. „Ověřili jsme si, že to jde a je to lepší, protože lidé jsou spokojenější,“ říká šéf Avastu Ondřej Vlček.

Zaměstnanci si podle Vlčka mohou lépe organizovat volný čas, mají ovšem i příležitost úplně změnit životní styl a třeba se odstěhovat do hor. K novinkám patří rovněž neomezená dovolená nebo zaměstnanecké akcie. „Nově udělené zaměstnanecké akcie mají hodnotu přes 700 milionů korun,“ uvádí Vlček.

Ještě koncem roku Němci vládní opatření podporovali, teď už téměř polovina říká, že jich má dost. Rozvolnění je zatím v nedohlednu, protiepidemická opatření by podle kancléřky Angely Merkelové měla být přísnější než dosud a návratu k normálu se Němci možná nedočkají dříve než na podzim.

Poslední měsíce loňského roku vláda připravovala očkovací centra a mnozí věřili, že to nejhorší už budou mít brzy za sebou: začátkem roku se proočkují rizikové skupiny a od jara se postupně začne rozvolňovat. Očkování sice postupuje, i když kvůli komplikované logistice i celosvětovému nedostatku vakcín pomaleji, než se původně předpokládalo. Dřívější optimistický výhled komplikují především nové, výrazně nakažlivější mutace viru z Británie a Jižní Afriky.

Finanční polštáře odnesla pandemie. Aby stát zamezil vzniku masy nových dlužníků a ulehčil situaci těm starým, přijal řadu právních předpisů, které zásadně omezily exekuce. Podle Exekutorské komory předpisy krátí práva věřitelů do té míry, že se z nich následně v mnoha případech stávají dlužníci. Podle experta na dluhy však taková kritika není opodstatněná.

Exekutorské komoře vadí, že stát zavádí plošná opatření. Soudní exekutoři tak nemohou provádět exekuce prodejem movitých ale i nemovitých věcí, v nichž mají dlužníci místo trvalého pobytu. Výše nepostižitelných prostředků na účtu dlužníka se navýšila až na čtyřnásobek minima jednotlivce.

V Česku je nyní přes 6 tisíc lidí v nemocnicích kvůli koronaviru. Podle Vladimíra Černého, předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, který řídí kapacity intenzivní péče, jsou nyní nemocnice prakticky na konci svých možností. „Žádné rozvolňování, které by vedlo k nárůstu pacientů, není možné,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Senioři nad 80 let se mohou registrovat k očkování proti covidu-19 už od minulého pátku, podstoupit ho však fakticky zatím mohou jen ve větších nemocnicích. Menší zařízení okresní úrovně, které redakce iDNES.cz oslovila, na vakcínu většinou čekají. V řadě nemocnic pak registraci termínů i samotné očkování doprovázejí zmatky.

Na nedostatek očkovací látky si stěžují menší nemocnice napříč regiony. Problémy má však například také Oblastní nemocnice Kladno, která má vlastní očkovací centrum. „Očkování seniorů jsme ještě nezahájili, nemáme dostatek vakcíny,“ vysvětlila v úterý mluvčí nemocnice Hana Plačková s tím, že se zahájení očkování očekává až v příštím týdnu. 

Zákaz vycházení a omezení cestování udělaly z noční Prahy klidné místo. Davy turistů, kteří v centru po setmění hledali zábavu v barech a klubech, vymizely. Zároveň s nimi zmizel i důvod pro existenci úřadu nočního starosty, který měl za úkol řešit problémy týkající se nočního života.

„Přišla pandemie a koronavirová krize turistický ruch takřka umrtvila, takže od března řešíme opačný problém. Turismus se snažíme udržet při životě a ve spolupráci s Prague City Tourism realizujeme různé programy na podporu turistiky a kultury v Praze,“ řekla v rozhovoru pro MF DNES radní pro oblast cestovního ruchu Hana Třeštíková. První noční starosta Jan Štern proto ve své pozici na magistrátu na konci dubna minulého roku skončil.