Kairly

We aim for exceptional journalism

Blockchain mánie, která bez Bitcoinu nedává smysl

Bitcoin před 10 lety započal fascinují technologickou revoluci v oblasti peněz. Jelikož si každý antifragilní systém musí projít těžkými zkouškami, ani Bitcoin a kryptoměny obecně nejsou výjimkou. Zatímco rok 2018 byl rokem podvodných ICO, který nás naučil, že bezcenná směnka je stejně bezcenná, bez ohledu, zda je na papíře či jako záznam v blockchainu.

Zdá se, že rok 2019 by nás mohl poučit, že blockchain bez tvrdé měny (Bitcoinu) zkrátka nedává smysl a jeho realizace je podobně jako u ICO velmi často buď prostá hloupost, nebo hůře obyčejná lotrovina.

Blockchain republic

V minulých dnech zahájilo činnost sdružení Blockchain republic. Na jejich stránkách zaznívají i tato slova o blockchainu.

„Především může pomoci modernizovat státní správu, ale i celou ekonomiku. Proto hledáme a pomáháme vytvářet smysluplné a originální projekty založené na blockchainu především ve veřejné a neziskové sféře. (…) V oblastech jako jsou finanční služby, ověřování totožnosti nebo veřejné rejstříky a mnoha dalších mohou doslova změnit svět!“

Abychom pochopili, proč veřejné rejstříky na blockchainu provozované státem nedávají smysl, musíme si vysvětlit důvod, proč vlastně tvůrci Bitcoinu vymysleli blockchain.

Kdyby centrální banky byly hodné, nepotřebovali bychom Bitcoin

Dnešní centrální banky jsou středobodem finančního světa. Když chcete poslat 1 000 Kč ze svého účtu u České spořitelny kamarádovi, který je u Komerční banky, transakci zprostředkuje Česká národní banka. Ve své databázi odečte Spořce 1 000 Kč a připíše stejnou částku Komerčce. Kdyby ČNB dělala jen to, byla by to zlatá instituce. Ovšem dělá toho mnohem víc.

Protože ČNB kraluje této databázi finančních transakcí, může si v ní dělat, co chce. A dělá. Velmi ráda vytváří transakce, kde prostě z ničeho nic si na svůj vlastní účet přidá 1 000 Kč, a pak třeba za to nakupuje dluhopisy Německa (ony slavné devizové intervence). Případně 1 000 Kč pošle Spořce, aniž by 1 000 Kč někomu odečetla. Najednou je v systému o 1 000 Kč navíc. Tento podivný jev zakrývají centrální banky pojmem expanzivní měnová politika.

Proč je problém, že ČNB si ve své databázi nazdařbůh připisuje peníze a používá je buď sama, nebo je dává bankovním institucím? Protože my všichni ostatní, kteří platíme korunou jsme o těch 1 000 Kč chudší. Odborně se téhle nepravosti říká inflace.

Centrální banky, s okrádáním máte utrum!

Dlouhá léta tohle trápilo mnoho lidí a snažili se přijít na způsob, jak provádět peněžní transakce, aniž by tu byl někdo, kdo by měl nutkání okrádat všechny ostatní tím, že by si pro sebe tisknul peníze.

Pak přišel jistý Satoshi s myšlenkou, co kdyby všichni lidé mohli být onou centrální bankou, která vyřizuje transakce a každý by databázi se všemi peněžními transakcemi měl u sebe.

A pokračoval. Jistě všichni by logicky měli nutkání si vytvářet transakce, kde by si doslova z ničeho posílali na svůj účet velké peníze, a tím by si je pro sebe natiskli. Proto Satoshi navrhl dodatečný mechanismus jakéhosi demokratického schválení legálnosti transakce. Jak by to fungovalo?

Když by někdo chtěl do své databáze zapsat novou transakci, musel by se zeptat všech ostatních. Kdyby mu nadpoloviční většina lidí kývla, mohl by si ji zapsat a stejně by tak učinili i všichni ostatní, a tím by se transakce stala platnou.

Krádež musí být sakra drahá

Kdyby lidé začali vytvářet pofiderní transakce, ve kterých by si pro sebe tiskli peníze, nikdo by je neschvaloval, protože by ostatní věděli, že je taková transakce ve výsledku okrade. Lidé by schvalovali jen legitimní transakce, kde se peníze z jednoho účtu odečtou a na druhý přičtou. Celkový objem peněz by však zůstal stejný. Tak vzniknul Bitcoin s klíčovou technologií, které dnes říkáme blockchain.

Co je tedy blockchain? Blockchain je databázová technologie, která dělá nemorální chování absurdně drahé. Když by si někdo v Bitcoinu chtěl pro sebe vytvořit z ničeho Bitcoiny, musel by přesvědčit obrovské množství lidí, aby mu takovou transakci schválili.

Důvodem, proč Bitcoin spotřebovává nepředstavitelně velké množství energie, které se rovná výkonu několika Temelínů, je snaha učinit nelegální transakce tak energeticky náročné, že se o to nikdo nebude pokoušet. Současný trh s penězi je velmi asymetrický. Pro centrální banky, ale i padělatelé peněz, je tisk nových peněz relativně velmi levný, proto to centrální banky a padělatele tolik láká. Bitcoin se tomu snaží předcházet svou energetickou náročností, která je drahá.

Blockchain není revoluční svojí rychlostí ani spolehlivostí zpracovaných transakcí. Je revoluční v tom, že vytváří prostředí, kde se nikomu nevyplácí chovat nemorálně.

Veřejné registry na blockchainu

Zpět k nápadům využít blockchain mimo Bitcoin například pro veřejné rejstříky spravované státem. Jak by to fungovalo?

Řekněme, že katastr nemovitostí běží na blockchainu. Vy jste si koupili pozemek a chcete ho nechat zapsat na sebe. V tomto novém systému pošlete vaši žádost nikoliv na katastrální úřad ve vaší obci, ale na všechny katastrální úřady v České republice. Když vám nadpoloviční počet úřadů žádost schválí, pozemek bude oficiálně přepsán na vás.

Nedává vám to smysl? Samozřejmě, že je to hloupost. Blockchain zde akorát zvyšuje byrokracii a prodlužuje řízení. Znovu. Hlavní vlastností blockchainu je snaha zdražit podvodné jednání. Hrozí ovšem v případě katastru nemovitostí, že vám nezapíšou váš legálně nabytý pozemek? Myslím si, že minimálně v ČR ne. A i kdyby ano, máme tu soudní soustavu, která může pochybení úředníků napravit.

Pro srandu si představme, že to v ČR opravdu není růžové, a že stát je tak zkorumpovaný, že vám nezapíše ani legálně nabytou nemovitost. Jak tomu pomůže blockchain, který bude provozován státem mimo Bitcoin? Samozřejmě, že nijak.

Za prve stát je hierarchický systém. Existuje-li tam nějaká korupce, bude velmi pravděpodobně na systémové úrovni. Pokud šéf šéfů dá pokyn, že váš pozemek nemá být zapsán, stejně vám blockchain nepomůže.

Navíc pokud je blockchain provozován státem mimo Bitcoin, je to stát, kdo určuje pravidla fungování blockchainu. A stát může zadat programátorům, aby blockchain pozměnili způsobem, že například pokud si šéf šéfů usmyslí, tak on bude mít právo zamítnout jakoukoliv transakci včetně zápisu vašeho legálně nabytého pozemku. A nakonec tu máme policii, která vždy může přijít a prostě vám váš majetek vzít blockchain neblockchain.

Blockchain bez tvrdé měny je mimořádně zranitelný

Říkáte si, že tohle jsou teoretické a uměle vykonstruované příklady selhání, které by mohly nastat. Kdo sleduje svět kryptoměn ví, že jsou víc než reálné.

Vraťme se zpět k Bitcoinu. Když se podvádění v rámci Bitcoinu stalo nepředstavitelně drahé, dostali prospěcháři nápad – udělejme si vlastní Bitcoin. V posledních letech vzniklo stovky možná tisíce měn, které fungují velmi podobně jako Bitcoin. Zatímco některé jsou skutečně upřímným pokusem vylepšit technologii Bitcoinu, velká část je pouhou snahou oblbnout lidi, vlákat je do své měny, utratit za to velké peníze, na čemž vydělají právě tvůrci těchto Bitcoin klonů.

Velmi oblíbená je praktika, kdy část měny je od počátku alokovaná tvůrcům. Případně v průběhu doby se tvůrci rozhodnou změnit pravidla blockchainu a celé měny tak, aby na tom zase vydělali oni.

Vidíte, že ani blockchain sám o sobě nedokáže zajistit morální chování. V kombinaci s faktem, že stát je přísně centralizovaná instituce, nedává použití technologie, která se snaží o institucionální decentralizaci, žádný smysl.

Státní blockchainy jsou skutečně směšné. Člověk se nemůže nezeptat, proč takový nesmysl někdo prosazuje?

Existují případy, kdy blockchainové řešení mimo Bitcoin dává smysl?

Možná ano. Blockchain je technologie jako jakákoliv jiná. Má specifický účel, specifické výhody, ale i mnoho nevýhod. Při řešení jakéhokoliv problému musíte vždy vážit výhody a nevýhody dané technologie. To, že je něco „cool“, ještě neznamená, že řeší váš problém.

Nejsmysluplnější příklad, který jsem zatím slyšel byl v oblasti diamantů. Diamanty jsou drahé a podvody s nimi časté. Zajištění integrity databáze, která shromažďuje kompletní historii o každém diamantu, může asi být provedeno pomocí blockchainu mimo Bitcoin. Ovšem stále jsou tu rizika. Někdo musí takový blockchain vyvíjet a udržovat. Tento subjekt má úplně stejné motivace jako ostatní, tedy zfalšovat záznamy, a tím vydělat na diamantech.

Pokud blockchain vyvíjí skutečně věrohodná instituce, která má vnitřní mechanismy nastaveny tak, aby k podvodnému jednání nenastávalo, pak je stále otázka, zda blockchain je vhodně zvolená technologie.

Transparentnost, integrita záznamů a další vlastnosti lze zajistit i mnoha jinými prostředky, které rovněž mohou využívat kryptografické metody, a přesto nevyužívat technologii blockchainu.

Zda existuje nějaké věrohodné použití blockchainu mimo Bitcoin, pro mě osobně zůstává otevřené. Co je ale jasné, že blockchain je velmi specifická technologie, která řeší velmi specifický problém. Když nás mnozí lidé a organizace tlačí do blockchainových řešení, žádám vás buďte ve střehu a kriticky se zamyslete, zda takové řešení dává smysl.

Je vlastně blockchain revoluční?

Člověk by si mohl říct, že vlastně blockchain není tak revoluční technologie, když pouze zajišťuje, aby se lidé chovali morálně, a to ještě za cenu obrovské energetické náročnosti. Morálka je ale klíčovou institucí v lidské společnosti, která umožnila obrovský rozvoj lidstva. Čím méně jsme válčili, zabíjeli se a navzájem se okrádali, tím více jsme prosperovali a byli šťastnější. Blockchain je jednoznačně revoluční technologií, přestože jeho využití je velmi omezené na specifický případ peněz. Ať žije blockchain!

PS: Pokud Blockchain republic chce opravdu pomoci ČR, měla by se nejprve přejmenovat na Bitcoin republic a začít tlačit na stát, aby se Bitcoin zrovnoprávnil s českou korunou a občané a firmy ho mohli používat bez obav jako normální platidlo a vyhnuli se tak inflačnímu okrádání ze strany ČNB.

Přemýšlím, jak nastartovat kvalitní žurnalistiku. Proto se po večerech lopotím na Kairly.