Ve světě přibývá mediálních domů a médií, která zavádějí platební brány, tedy podmiňují četbu svých textů platbou, ať už za článek, či paušálem. Podle analýzy Reuters Institute Oxfordské univerzity (ze které nedávno citovala česká média takřka výhradně jen pasáže o své důvěryhodnosti) to ale na trh nemá zatím zásadnější dopad.

V České republice se cestou placeného obsahu a digitálního předplatného rozhodlo jít jako první vydavatelství Economia s digitální verzí Hospodářských novin, serverem iHNed.cz.

Vydavatelství nedávno oznámilo, že cenu předplatného zvýší: „Současná cena webového předplatného 99 Kč za měsíc není dlouhodobě ekonomicky udržitelná. Rok po zavedení placeného obsahu proto zvyšujeme ceny.“

Médiím v České republice dlouhodobě věří jen mezi čtyřiceti a padesáti procenty veřejnosti. Část viny zřejmě nesou dezinformace. Jak se s tímto fenoménem vyrovnávají samotní novináři? O jejich etických hodnotách, problematických aspektech a taky o změnách ve společnosti diskutovali redaktoři magazínu Studenta s moderátorem České televize a vysokoškolským pedagogem Václavem Moravcem.

Budoucí novináře na FSV UK mimo jiné vyučujete novinářskou etiku. Jak svým studentům popisujete ideálního, eticky se chovajícího novináře?

Ve středu 12. června byla zveřejněna výroční zpráva oxfordského Reuters Institute, mapující nejnovější trendy v oblasti konzumace zpravodajství ve 38 zemích světa - Digital News Report 2019. Kromě intenzity a způsobů konzumace zpráv šířených jak v digitálních médiích, tak v prostředí mimo internet, se výzkum zabýval například vnímáním dezinformací, vztahem mezi populismem a užíváním jednotlivých typů médií (větší roli hraje televize než internet), nebo fenoménem takzvaného vyhýbání se zprávám (news avoidance), který má v rámci zkoumaných zemí narůstající tendenci.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v rozhovoru pro Parlamentní listy (vlevo zástupce šéfredaktora PL Radim Panenka)

Spolumajitel webu Parlamentní listy Michal Voráček s médii příliš často nehovoří. V rozhovoru pro HlídacíPes.org ale popisuje právě pozadí Parlamentních listů, kontroverzního média, často řazeného mezi dezinformační, někdy i proruské weby. „Jakou pověst Parlamentní listy mají, o tom nic nevím, to mi řekněte,“ podivuje se Voráček.

Michal Voráček je podnikatel, mediální magnát a muž, který na českém mediálním trhu zanechal výraznou stopu.