Vláda řeší pomoc pro Smartwings. Premiér ale současně tají, zda a kolik mu aerolinky dluží.

Kritizovaný plán na státní pomoc pro leteckého přepravce Smartwings má ještě jeden nepopsaný rozměr: jednotliví aktéři tají finanční vztahy mezi aerolinkami a leteckými opravárnami, které spadají do impéria předsedy vlády Andreje Babiše. Právě ve skupině Avia Prime servisují svá letadla Smartwings.

Porozumět vzájemným obchodním vazbám je přitom důležité proto, aby vláda rozptýlila pochybnosti, že pomáhá leteckému přepravci z protekce. Ty vyvolaly nejprve osobní vazby. Jak už jsme upozornili, jeden z majitelů Smartwings Jiří Šimáně je přítelem premiéra. Byl mu dokonce na svatbě, jak odhalily rodinné fotky ze sociálních sítí Moniky Babišové.

Čtyři roky poté, co Lars Larrson ve své knize ukázal prstem na Stiga Engströma, potvrdila nyní jeho teorii švédská prokuratura

Déle než čtyři roky trávil většinu volného času sbíráním informací k nevyřešené vraždě švédského premiéra Olofa Palmeho. Ponořil se do policejních výslechů, technických šetření, fotografií, probádal novinové články, vysedával ve studovnách knihoven – zajímal ho každý, byť i sebemenší detail. Výsledkem byla kniha o 360 stranách s názvem Nationens Fiende (Nepřítel národa), v níž se čtenář spolu s autorem analyticky dobírá k tomu, kdo tehdy v noci 28. února 1986 zmáčkl spoušť a připravil Palmeho o život. Kniha vyšla v únoru 2016. Nyní, o čtyři roky později, Larssonovu teorii potvrdila švédská prokuratura, která oficiálně ukončila vyšetřování vraždy.

Úřady pokračují v tajení příjemců peněz z programů Covid. Nejnověji použily fintu s placením za informace. I když jde o veřejné peníze

Nejprve odmítala zveřejnit příjemce půjček z programů Covid státní rozvojová banka. Argumentovala bankovním tajemstvím. A to navzdory tomu, že centrální banka vydala opačné stanovisko.

Nyní se k tajnostem kolem neprůhledného přidělování půjček a přímé pomoci přidalo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Na žádost o přesné informace o tom, kdo pomoc získal, v jak výši a kdy s ním byla podepsaná smlouva, úřad Karla Havlíčka odpověděl, že za to chce zaplatit. Jinak data o příjemcích státní pomoci nevydá.

O informace žádala advokátka Jana Krouman, která zastupuje klienty neúspěšně žádající o státní pomoc. Ministerstvo jí část poskytlo. Ovšem jen to, co šlo z peněz Evropské unie, která se na programech Covid významnou měrou podílí.

Kabinet Andreje Babiše přehazuje odpovědnost za nejnovější rozšíření nákazy covid-19 a cesty k jejímu potlačení na všechny okolo.

Situace na Karvinsku, kde se šíří nákaza covid-19, se stále zhoršuje. I tamní hejtman z hnutí ANO Ivo Vondrák o víkendu pro ČT uvedl: „Dochází k tomu, že už to nejsou jen horníci, ale i další lidé. Z tohoto pohledu se situace určitě zhoršuje.“

Vláda přitom nejprve dlouze váhala s uzavřením dolů. Horníky navzdory jejích upozornění ministři nechali fárat, testovat se začalo podle jejich vlastních slov pozdě. Následně pak obvinil náměstek ministra zdravotnictví Rostislav Maďar horníky, že chodí v šest ráno na pivo a přispívají k šíření nákazy covid-19 na Karvinsku.

Analýza oficiálních dat ukazuje, že nárůsty případů nákazy koronavirem jsou v Česku ve srovnání se sousedními státy dramaticky nejvyšší

Kabinet Andreje Babiše 22. června zrušil zákazy kvůli koronaviru ve chvíli, kdy jeho vlastní statistiky začaly vykazovat alarmující negativní trend. Babiš ani Adam Vojtěch či Karel Havlíček přitom neukázali žádnou analýzu, podle čeho se rozhodují.

V dubnu „umrtvila“ státní nařízení celou českou společnost a ekonomiku ve chvíli, kdy česká data byla jedna z nejmírnějších v celé Evropě. Nyní, již od poloviny června, jsou naopak česká data, přepočítaná na velikost populace, dramaticky nejhorší. Nejde o výkyv, ale jev několika týdnů.

Kandidát hnutí ANO na hejtmana slibuje, že když lidé jeho partaj zvolí v podzimních volbách, zajistí jim příspěvek 500 korun na pobyt v Pardubickém kraji

Už několikrát v minulosti soudy zrušily volby poté, co se ukázalo, že si kandidáti hlasy svých voličů kupovali. Za své.

Kandidát vládního hnutí ANO na hejtmana Martin Kolovratník nyní láká voliče na částku 500 korun, kterou dostanou za to, že svými hlasy pomohu hnutí sestavit krajskou vládu. Pět set korun nebude vyplácet Kolovratník, ani hnutí ANO. Zaplatí se podle Kolovratníkových plánů z veřejných peněz, z rozpočtu kraje. Tyto peníze mají být využity na pobyt lidí v Pardubickém kraji.

“Pokud ANO uspěje v podzimních volbách a bude součástí krajské vlády v roce 2021, tento návrh jednoznačně prosadí a bude v příštím roce plošně realizovat. Vše tedy závisí na rozhodnutí voličů 2. a 3. října během krajských voleb,” stojí v tiskové zprávě, kterou poslanec tento týden rozeslal.

Bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v pravidelné rubrice píše o praktickém životě v „pocovidové éře“.

Máme uherák, olejovky, lososa a budeme mít smažená vajíčka. To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze.

Nejen Feldkurát Katz, ale i investoři vědí, jak důležité je cash flow. V posledním kvartále se o tom mohl přesvědčit každý obyvatel planety Země s přístupem na internet. Novinové titulky hlásí konec světa, ale burzovní zprávy hlásí akcie na historických maximech. Jak je to možné? Za vším hledej cash flow, neboli peněžní tok. V případě románové postavy šlo o to, že životní standard jí pomáhaly vylepšovat půjčky od spekulantů. V případě naší civilizace jde o totéž, pouze ve velkém měřítku. Pro oba případy platí, že dokud máme dostatek hotovosti na úhradu běžných nákladů, nemusí nás tolik trápit, jak vlastně bohatí, nebo chudí, doopravdy jsme. Česká republika je na tom jako Feldkurát Katz.

Rozdíl skoro 500 případů. Tak se liší statistiky kraje a hygieny.

Karvinsko, momentálně nejpostiženější oblast z hlediska nákazy covid-19, řeší další problém. Statistická data oficiálních úřadů nesedí.

Dokládají to dramatické rozpory mezi statistikou hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka (ANO) a daty ministerstva zdravotnictví. Podle dat, která uvedl Vondrák na svém účtu na twitteru, bylo k 1.7 v Karviné 1528 osob pozitivních na covid-19. Jenže data zveřejněná hygienou takový nárůst nemocných neukazují. Podle údajů hygieniků bylo odebráno přes 3 400 vzorků a pozitivních jich k včerejšku bylo 17%.

Sociální nerovnost poroste, nůžky se dramaticky rozevřou

Skončil školní rok, který byl v mnoha ohledech mimořádný. Odemykáme proto analýzu z květnového časopisu Neovlivní.cz o tom, kdo je nejvíc odnese dopady koronakrize ve školství.

Vypadá to jako zázrak. Namísto jednotlivých školních budov se nad zemí rozepjala digitální síť, která pomáhá vzdělání nové generace. Stačí se připojit. Učitelé přes počítače nebo ipody vyučují ochotné žáky, zároveň konzultují nové učební metody se svými kolegy a s řediteli, kteří si pak vyměňují zkušenosti na videokonferencích. Takřka jako by invaze koronaviru změnila školství na nezávislou samosprávnou jednotku, která funguje lépe než starý strnulý systém, protože stojí právě na iniciativě jednotlivců. Pokud se vám takový obrázek zdá málo plastický, máte pravdu. Rozměrem, který není na první pohled vidět, jsou děti ze sociálně slabých rodin. Z těch, kde se vzdělání zkrátka zrovna neřeší.

Volič nemže být pouze jakousi převodní pákou mezi vůlí našeho velkopodnikatele a výsledkem voleb, píše ve své úvaze Ondřej Závodský.

Co si každý z nás vlastně představuje pod pojmem „stát“? Nějaký neurčitý systém úřednictva, co nám něco nařizuje, co nám bere peníze v podobě daní nebo snad soustavu institucí, která nám má pomáhat? Obávám se, že většina lidí vnímá pojetí první – stát je nepřítel, který nám neustále cosi přikazuje, zakazuje a vysává nás skrze daně, které zdražují výrobky, a hlavně je čímsi totálně nesympatickým. Podle respondentů v mojí sociální bublině je stát prostě netvor, prostřednictvím něhož se zaklekává na firmy nepřátel vládnoucího oligarchy, je prostitutem, jehož cílem je uspokojování zájmů dalšího oligarchy v Číně a v důležité chvíli nepomůže, když ho je třeba.

Redakce Neovlivní.cz buduje databázi lží, v níž si může každý snadno dohledat, kdy který politik lhal. Lži veřejných činitelů ověřujeme klasickými, ale i investigativním postupy. O projektu více zde.

«« Zpátky do databáze lží

Karel Havlíček: Státní dopravce inzeroval v premiérově firmě, protože je to jednička v inzerci

Ministr průmyslu Karel Havlíček musel místo premiéra ve Sněmovně vysvětlovat, jak je možné, že státní České dráhy dávají vydělat vydavatelskému domu Mafra ze svěřenského fondu Andreje Babiše. Radiožurnál totiž upozornil už na několikátý případ, kdy podnikání Andreje Babiše financuje zčásti stát. Tentokrát šlo o to, že České dráhy utratily od roku 2015 celkem 112 272 840 Kč za reklamu, marketing a propagaci u mediální skupiny Mafra.

Oficiální data o covid-19 se zhoršují. Vláda přesto až na výjimky po celé zemi uvolňuje svá opatření. Roman Prymula, který měl před měsíci státní boj s nákazou na starost, ale dodnes trvá na tom, že bylo správné zemi uzavřít.

Státní statistika nemoci vykazuje nejhorší trendy od dubna, kdy tým expertů kolem Andreje Babiše paralyzoval celý stát a ekonomiku, aby občany „ochránil před pandemií“. Navzdory aktuálním negativním číslům teď stejná vláda ruší roušky, povoluje masová shromáždění a povzbuzuje lidi k cestování. Opatření zůstávají v platnosti jen v oblastech, která vláda označuje za “lokání ohniska” nákazy.

Roman Prymula, který měl hlavní část státního boje s nákazou na starost, je ale přesvědčen, že bylo správné tehdy zemi ochromit.

“Rozhodně nebyla,” odpovídá na otázku, zda to tehdy ve srovnání s dnešními čísly nebyla chyba. “Virus byl neznámý, systém nebyl připraven a neměli jsme chytrou karanténu, to vše již víme nebo máme.”

Milí čtenáři,

i když jsem od přírody hrozně netrpělivá, ty roky novinařiny mě naučily, že některé příběhy potřebují čas. A jednou přijde okamžik, kdy se objeví poslední dílek a skládačka do sebe zapadne. Někdy to trvá dlouho. V případě mysteriózní vraždy Olofa Palmeho celých čtyřiatřicet let.

Teprve před pár týdny švédská prokuratura oznámila, že ví, kdo populárního politika v osmdesátých letech zastřelil. Podnikatel a analytik Lars Larsson ke stejnému jménu jako nyní úřady dospěl o čtyři roky dříve. Trpělivě sbíral střípek po střípku. Procházel tisícovky svědectví, která už před ním stokrát prolétly oči vyšetřovatelů. Až před čtyřmi roky ten poslední dílek našel. „Používal jsem analytické metody, které jsou mi blízké.

Vláda život v Česku uvolňuje ve chvíli, kdy se statistická data Covid-19 začala výrazně horšit

Státní statistika nemoci vykazuje nejhorší trendy od dubna, kdy tým expertů kolem Andreje Babiše paralyzoval celý stát a ekonomiku, aby občany „ochránil před pandemií“. Navzdory aktuálním negativním číslům teď stejná vláda ruší roušky, povoluje masová shromáždění a povzbuzuje lidi k cestování.

Páteční scéna na odpočívadle dálnice mezi Prahou a Hradcem Králové. McDonald´s kolem poledne přecpaný rodinami s dětmi, zahraničními řidiči kamionů, staršími páry. Někteří mají roušky, jiní jen tak na půl pusy, další je nemají vůbec. Dálnice D11 nespojuje jen hlavní město s východem Čech. Kvůli 7 let sice slibované, ale fakticky takřka vůbec nestavěné dálniční síti je „hradecká“ silnice zároveň i jednou z hlavních nákladních tras na sever Moravy.

Bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v pravidelné rubrice aktuálně píše o praktickém životě v “pokovidové éře”. Dnes o tom, že čas jsou peníze.

O generálech se říká, že se vždy chystají na minulou válku. Míní se tím fakt, že příprava na válku novou skutečně spočívá, mimo jiné, v detailním rozboru válek minulých. Ale ona to špatná metoda není. Generálové, stejně jako ekonomové, nemají laboratoře a nemohou své nápady testovat v realitě. Proto je detailní analýza minulých dějů, ať už na poli skutečně válečném, nebo ekonomickém, jedním z mála standardizovaných nástrojů přípravy na výzvy budoucnosti. Poslední ekonomickou válku si ekonomové pamatují dobře. Je precizně zadokumentovaná a má smysl se podívat, jestli nabízí pro naši dnešní situaci nějaké návody. Před závorku bych chtěl vytknout, že se nebudeme zabývat průběhem minulé války v českých podmínkách. V tomto článku nechci hodnotit, co udělal dobře nebo špatně Kalousek, nebo kdokoliv jiný.

Politika zpravidla zašpiní každého a voláním po těch „čistých“ se pouze točíme v kruhu. „Přijde mi daleko efektivnější nevšímat si lidí. Na nich tolik nezáleží. Ale měli bychom dbát na stabilitu institucí. Pokud máme nějaká pravidla, pak vynucovat, že se budou dodržovat. A je jedno, jestli je u moci rudý, nebo černý, pravidla platí pro všechny,“ říká historik Jakub Rákosník, který se specializuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. Mluvili jsme spolu nejen o politice, ale hlavně o Češích: čeho jsme v minulých třiceti letech dosáhli a jak to v příštích třiceti letech můžeme zkazit. Odemykáme rozhovor ze zimního speciálu Neovlivní.cz.

Květnové vzestupy a pády

Potravinová soběstačnost prý je na dosah. Vláda slíbila větší množství Tuzexů, než bylo před listopadem, a kvalitnější síť veksláků nabízejících bony, za které bude dostatek čínského i ruského zboží. Euro už brzy za čtyřicet korun a dolar za padesát. Ale nebojte se, nebudeme je potřebovat. Hranice zůstanou zavřené a cestovat budou jen vyvolení jedinci z nejvyšších politických kruhů.

Principál Jan Hrušínský. Foto: Divadlo Na Jezerce

Vláda Andreje Babiše hodlá z veřejných peněz podpořit média, která postihly výpadky příjmů v souvislosti s krizí Covid-19. Podle zjištění Neovlivní.cz kabinet počítá s finanční injekcí ve výši až dvou miliard korun. Rozhodujícím kriteriem při rozdělování stovek milionů má být podle předběžných návrhů výše tržeb daných médií. Na pomoc by tak dosáhly velké mediální domy, včetně premiérovy Mafry. Malá média by měla smůlu.

Ač se o tom navenek příliš nemluví, jedním z výrazně zasažených odvětví je v souvislostí s krizí Covid-19 mediální byznys. Vydavatelské domy zaznamenaly v uplynulém čtvrt roce někdy až 70% propad inzertních příjmů. Z logiky věci jsou marketingové výdaje pro řadu firem v potížích první věcí, kterou škrtnou. Kromě toho ale tištěné tituly postihl i výpadek z pultového prodeje deníků a časopisů. Redakce na to reagovaly v některých případech propouštěním, jinde se významně sáhlo na platy.

Tak jako každé léto za poslední roky i letos nás čeká na dálnicích a silnicích peklo. Což ví každý, kdo posledních pár dní projel po D1. Politici a úředníci se dodnes nebyli schopni naučit, kdy napáchají opravy komunikací lidem nejméně problémů. Nemluvě o tom, že je třeba ani nenapadlo využít koronakrizi a menšího počtu lidí na silnicích k jejich opravám. Právě výstavba dálnic přitom byla vlajkovou lodí Babišova hnutí v předchozích volbách. Analýza stavební inženýrky Miroslavy Pošvářové odpovídá na otázku, proč se se právě za vlády Andreje Babiše postavilo nejméně kilometrů dálnic. A proč to drhlo za těch předchozích vlád.

Evropský parlament v pátek jasnou většinou 510 hlasů přijal rezoluci, která kritizuje českého premiéra Andreje Babiše za jeho střet zájmů. Na půdě parlamentu se řešily i výhružky, kvůli nimž museli mít někteří europoslanci, kteří kauzu zkoumali v Praze, ochranku. Celá kauza má ovšem nejen politický rozměr. Především je tvrdou ránou pro byznys Babišova holdingu.

Andrej Babiš je coby český premiér i nadále jediným příjemcem výhod ze svěřenských fondů, do kterých zaparkoval firmy z holdingu Agrofert. Po vstupu do politiky navíc výrazně navýšil své příjmy. Předseda české vlády svých jednáním zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, protože se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje Agrofert.

Takové je hlavní sdělení rezoluce, kterou v pátek večer přijal Evropský parlament.