Výukové listy (spíše taháky), které jsme pracovně nazvali “Tonoucí se stébla ….”, si můžete sháhnout níže.

Proč právě tento název ?

Listy totiž nemají ambice zprostředkovat všechny detailní informace , výjimky a nahlédnout do veškerých tajuplných zákoutí školních předmětů.

Naopak.
V přehledné grafické podobě poskytují pouze základní znalosti, postačující k tomu, aby se děti měly čeho chytnout, rozpoměly si a měly na čem stavět.

Budeme rádi za zpětnou vazbu, sdílení na facebooku ….

Pozn.: Pokud si listy chcete stáhnout, vyplňte email.

Potřebuji Váš souhlas k přidání emailu do databáze

Leave this field empty if you're human:

Jak staré a kolik máš dětí? Případně ve které třídě jsou?

Máme syna Václava, od září 2020 je v páté třídě, na domácím vzdělávání od druhé třídy, druhorozený je Martin. Ten je od září 2020 prvňáček po odkladu, rovnou na domácím vzdělávání. Máme ještě dcerku Amálii, teď v srpnu měla rok a doufám, že do školy nepůjde.

Já jsem vzděláním speciální pedagog, nikdy jsem však ve školství nepracovala. Sedm let jsem působila v ADRA Ostrava na pozici koordinátora, PR pracovníka a zástupce vedoucí.

Manžel David je vzděláním učitel pro střední školy obor matematika, zeměpis a fyzika. Učil 5 let a pak utekl, nyní působí v logistice, toho času na pozici analytik obchodního oddělení.

Proč jsi se rozhodla pro domácí vzdělávání?

Zdenčo, kolik je vašim klukům?

Starší syn má 8 let, teď nastoupil do třetí třídy. Mladší syn má 6 roků a nastoupil do první.

Co jsi studovala?

Vystudovala jsem učitelství pro první stupeň a speciální pedagogiku. Nějaký čas jsem učila, ale když přišly děti, rozhodli jsme se s manželem, že bychom chtěli zkusit domácí vzdělávání.

Jaké byly či vlastně třeba i jsou vaše důvody k domácímu vzdělávání?

Starší syn se začal kolem čtvrtého roku zajímat o písmena, číslice atd., měl výbornou paměť. V pěti letech byl v „učivu“ asi o rok napřed. Přišlo nám škoda dát ho do školy, kde by se nudil.

Chtěli jsme ho podpořit v jeho zájmech – zajímá se hodně o technické záležitosti.

Anička je maminkou dvou dětí, které si nechává doma. Je nadšenou propagátorkou zdravého stravování a tvůrkyní krásných háčkovaných výrobků. S její prací se můžete seznámit na www.mygreenovi.cz.

Aničko, jak staré a kolik máš dětí?

Mám 2 dcery, 6 a 4 roky. Starší dcera je předškolačka a je doma, od září nastoupí povinnou školní docházku v domácím vzdělávání.

Proč jsi se rozhodla nechat si děti doma?

Unschooling je metoda vzdělávání, kdy si “žák” sám rozhoduje KDY, CO a JAK se bude učit. V případě Nového Zélandu jde o plnohodnotný způsob vzdělávání, v České republice je (prozatím) nelegální.

Možnost svobodného vzdělávání již řadu let v ČR propaguje projekt Svoboda učení, jejichž blog velmi doporučuji www.svobodauceni.cz

Veronika Sveska Morongová, jedna ze zakladatelů právě vznikající svobodné demokratické školy Erazim, je další maminkou, která mi poskytla rozhovor o vzdělávání svých dětí, o překážkách, které na základní škole překonávali, o práci, kterou vykonává současně s domácím vzdělávání a také hodnotách, které spolu se svým mužem v rodině sdílí.

Verun, kolik a jak staré máš děti?

Unschooling je metoda vzdělávání, kdy si “žák” sám rozhoduje KDY, CO a JAK se bude učit. V případě Nového Zélandu jde o plnohodnotný způsob vzdělávání, v České republice je (prozatím) nelegální.

Možnost svobodného vzdělávání již řadu let v ČR propaguje projekt Svoboda učení, jejichž blog velmi doporučuji www.svobodauceni.cz

Eliška s manželem se jednoho dne rozhodli, že svým dětem dopřejí vydat se cestou unschoolingu. Svoboda ve vzdělání se pro ně stala takovou prioritou, že se byli ochotni za ní odstěhovat. Nevydali se však do vedlejšího města ani kraje. Sbalili své tři děti a přesunuli se rovnou na druhou stranu zeměkoule. S Eliškou je možné se propojit skze jejich rodinnou fb stránku fallowdeer.

Eliško, kolik a jak staré máte děti?

Možnost svobodného vzdělávání již řadu let v ČR propaguje projekt Svoboda učení, jejichž blog velmi doporučuji www.svobodauceni.cz.

Cesty života jsou nevyzpytatelné, a nebo taky, když na vzdělání záleží. Šárka s rodinou jsou úžasným příkladem toho, že kdo hledá cestu, najde ji. A nebo taky, jak se říká: “Když nemůže hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře.” A když už ani “hora” není to pravé ořechové, tak je potřeba “uplácat si horu novou” a z ní se těšit svobodnému vzdělávání 🙂

Tak nějak by se část příběhu této krásné rodinky dala popsat.

Šári, jak straré máte děti?

Máme 2 kluky. Tomášovi je 16 a Jakubovi 18 let. Nejmladší Amálce jsou 3 roky.

Krásné, to asi kluci měli radost, když se princezna narodila…

Možnost svobodného vzdělávání již řadu let v ČR propaguje projekt Svoboda učení, jejichž blog velmi doporučuji www.svobodauceni.cz.

“Škola, jakkoli pokroková a „dobrá“, je stále instituce, která je součástí systému. Z teenagerů, které vidím okolo sebe, a kteří byli – stejně jako můj syn – hladoví po tom učit se vše, co kolem sebe vidí, jsou po devíti letech školní docházky často průměrní žáci, které nic moc nebaví, nezajímá, nevědí co chtějí a jak toho dosáhnout. Jsou závislí na vnějším hodnocení, očekávají příkazy a návod, jak je plnit. Velká část viny leží na nás, rodičích, a je velice těžké si to přiznat.”

Dnes si můžete přečíst rozhovor s Petrou, maminkou dvou úžasných holčiček ve věku šest a čtyři roky. Péťa je interiérovou designérkou. Ke své práci se ale nedostala skrze studium střední školy, nýbrž jí k tomu dopomohla její předchozí práce, dálkové studium při práci a především touha udělat změnu. Jak, to se dočtete dále…

Peti, proč jsi se rozhodla pro domácí vzdělávání a jaké výhody či nevýhody v něm vidíš?