
Sebeřízené vzdělávání
Rozhovor s Yvette Tulip Hlaváčovou – Nebyla jsem připravena na školu ani na sport. Nechtěla jsem soupeřit a prokazovat své hodnoty. Byla jsem nevinné dítě. Za proměnu vděčím svým dětem, unschoolingu a svému muži.
Kdo jste?
Lidská bytost. Yvetta, matka dvou synů a žena svého muže.
Jaké bylo vaše dětství?
Nejdříve krásné a pak náročné. Plné zkoušek, fyzického překonávání, samoty a neporozumění. Byly však i hezké chvíle s rodiči a kamarády, než začal sportovní boj mimo domov. O dětství jsem bohužel velmi brzy přišla. Nejprve kvůli přístupu k dětem ve školství, pak kvůli svému „talentu“.
Cítila jste se jako dítě přijatá a v bezpečí? Litujete něčeho?
Litovat možná není to správné slovo. Líp jsem to neuměla a moji rodiče také ne. Je to vývoj. Moji rodiče určitě také dělali věci mnohem lépe než ti jejich. Do každého zážitku můžeme vnést kvalitu vědomí a pak se tento zážitek promění ve zralost. A tak se snažím na svoji minulost nahlížet.