„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Zdroj: EDUin 26. 7. 2022

Šíříte myšlenku, že učitelé by měli umět formovat charakter svých žáků. Nemůže to někomu znít staromódně nebo dokonce jako nežádoucí indoktrinace?

Charakter učitele má obrovský vliv na vše, co se ve škole děje, ať už to učitel chce, nebo ne, ví, nebo neví. Obliba předmětu, to, jak se žáci cítí ve škole, jak jsou motivovaní k učení – to vše závisí na tom, jakého mají učitele. Už jen tím, že s nimi je, učitel své žáky formuje – nebo deformuje. Ale na pedagogických fakultách se o tom nic moc neučí. S kolegy už dlouho přemýšlíme, jak to změnit.

Ač se v posledních letech ve světě masivně rozvíjí moderní technologie, školství tomu nestačí. Podle amerického vědce Johna Moravce by se mělo neustále přizpůsobovat praxi, ve výsledku je ale vzdělávací systém pomalý. „Školství není dostatečně flexibilní a na potřebné změny reaguje se zpožděním. Nejen v Česku, ale globálně,“ říká Moravec, který je odborníkem na budoucnost vzdělávání a vývoj trhu práce v souvislosti s technologiemi. 

Zdroj: Hospodářské noviny 21. 11. 2022

Se svým týmem nyní vypracoval studii, která hledá odpověď na otázku, co děti ve vzdělávání čeká. V první fázi akademici analyzovali odbornou literaturu – zhruba 1200 vědeckých článků věnovaných školství a digitálním technologiím, které byly publikovány v posledních dvou letech. Ve druhé se věnovali tomu, kam by mělo vzdělávání směřovat. Závěr, který ze studie vyplývá, je varující: „Svět se mění, ale vzdělávání ne.“

HN: Překvapily vás výsledky? 

Aktuální pohled na problematiku digitálního wellbeingu u dětí představila odborná konference, kterou uspořádal SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání). Konference se uskutečnila v rámci českého předsednictví v Radě EU pod záštitou MŠMT.

Problematiku digitálního wellbeingu si Česká republika pro své předsednictví zvolila jako prioritu v oblasti vzdělávání, přičemž právě včera k tomuto tématu schválila strategický dokument Rada EU, které v Bruselu předsedal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš. 

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

Zdroj: Magazín Eduzín.cz 21. 11. 2022

Co pro vás osobně individualizace ve výuce znamená?

Barbora Heřmanová: Pro mě to je postup, příležitost, podmínky a možnosti, které podporují člověka, kterému je individualizace nabízena, v jeho rozvoji. Pomáhají mu určovat, co potřebuje k tomu, aby se mohl dál posouvat. Pro mě jde v podstatě o individuální přístup, jehož cílem je, aby každé dítě vědělo, co mu při učení pomáhá.

Ministerstvo školství připravuje změnu ve fungování školních poradenských pracovišť na základních, středních a vyšších odborných školách. Chce vymezit náplň práce výchovných poradců, metodiků prevence a dalších pracovníků, jejichž činnost se nyní v mnohém překrývá. Jedná se i o změně v počtu hodin, které by poradenští pracovníci měli odučit jako řadoví učitelé.

Zdroj: Novinky 15. 11. 2022, ČTK

Novinářům to sdělil ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na MŠMT Michal Černý. Kdy by mohl být návrh změny hotový, neuvedl.

„Jsme na začátku procesu (transformace školních poradenských pracovišť), ale stav je nyní nesystémový. Jak jednotlivé pozice vznikaly, tak se jejich kompetence překrývaly. Chystáme tedy novou definici školního poradenského pracoviště, kdy chceme nově nadefinovat všechny funkce (jako je funkce školních psychologů, metodiků prevence a podobně) tak, aby to bylo systémové,“ řekl Černý.

Církevní základní škola Filipka v Brně vznikla před čtyřmi lety. Její ředitelka Ruth Konvalinková se chtěla zaměřit hlavně na inkluzi sociálně vyloučených dětí. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Od začátku se jim ve škole hromadili žáci s různým stupněm postižení a vzdělávacími problémy a s nimi také asistenti pedagoga. Mají ho v každé třídě. Podobné školy jsou ve všech regionech, přestože tomu měla zabránit inkluzivní novela, která vstoupila v platnost před šesti lety.

Zdroj: Hospodářské noviny 24. 11. 2022

Naše kniha vás originálním způsobem seznámí s tím, jak v dětech rozvíjet tzv. soft skills, tedy základní dovednosti potřebné pro spokojený život. Díky použitému koučovacímu a sebekoučovacím principu má velký význam nejen pro rozvoj dětí, ale také dospělých.

V knize se například dozvíte, jak naučit děti pečovat o své tělo, aby dobře fungovalo, mělo dostatek energie a bylo v kondici. Naučíte se, jak “provádět” duševní hygienu a budovat dlouhodobou psychickou odolnost. Zjistíte, jak důležitá je sebeláska a jak o ni pečovat. Odkryjete oblast dovedností potřebných pro budování harmonických a funkčních vztahů. A najdete cesty, jak v životě růst a být úspěšní. 

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají. 

Zdroj: Magazín Eduzín 13. 11. 2022

Viděli jste něco z toho? Pokud ne, ve stručnosti vám přiblížím, o co v těch sériích jde. Ochránce představuje seriál, v němž hlavní roli hraje postava školského ombudsmana, který řeší komplikované případy odehrávající se na půdách škol. Vidět je trauma učitele, jemuž se utopí žák na výletě. Nasajete zoufalství rodičů šikanovaného dítěte. Můžete sledovat, jak do chodí v „diagnosťáku”, a také pozorovat detektivní práci, kterou školský ombudsman (Lukáš Vaculík) vlastně ve skutečnosti nikdy nevykonává, protože není policajt. 

Ve studiu Odrazu 89 diskutovala Hana Vellánová s mladým kolegou Danielem Pražákem. Věkem jsou od sebe vzdáleni víc než jednu generaci. Přesto se v podstatných věcech shodují. 

Zdroj: Seznam zprávy 17. 11. 2022

Celý rozhovor Hany Vellánové s Danielem Pražákem si poslechněte v audiozáznamu.

„Pořád je ve mně naděje, že když se budeme snažit a bude nás přibývat, tak to má smysl,“ říká dlouholetá učitelka a ředitelka Hana Vellánová. Její kolega Daniel Pražák časté změny ve školství přirovnal ke knihám s Harry Potterem.

„Změna ve školství trvá nějakou dobu a potřebuje mít nositele. U nás by jedním z těch nositelů měl být ministr školství. Ale když se ti ministři mění tak rychle jako učitelé obrany proti černé magii u Harryho Pottera, tak to moc nefunguje,“ říká Pražák.

A pokračuje: „A navíc skoro každý z těch ministrů měl pocit, že musí přijít s něčím revolučním a novým, čím totálně strhne práci svého předchůdce.“

Mnoho dětí v Česku má problém dochodit všech devět ročníků základní školy. V některých oblastech je to každé desáté dítě, někde jsou čísla i horší. Zhoršuje se také úspěšnost dětí na středních školách.

Zdroj: tn.nova.cz 14. 11. 2022 (+ grafy)

Ve školním roce 2019–2020 nedochodilo všech devět tříd základní školy 4,2 procenta českých dětí. Povinná školní docházka není totiž vázaná na absolvování všech devíti tříd, ale na počet let. Pokud tak dítě propadne, může se stát, že si povinnou školní docházku splní tím, že skončí školu už v osmé či dokonce sedmé třídě.

Situace je nejhorší v pohraničí, a to především v Ústeckém kraji. Mapa ukazuje, kolik dětí nedochodilo všech devět tříd ve školách v oblasti spadající pod určité ORP (obec s rozšířenou působností).

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily. S nástupem do škol se opět mohou vynořit staré, neřešené problémy ve vztazích na pracovišti. Jak mobbing a bossing rozpoznat a jak se mu účinně bránit?

Mobbing představuje nejčastější formu vztahové patologie na pracovišti. Mívá podobu útoků a psychického násilí ze strany spolupracovníků, kteří jsou v pracovní hierarchii na stejné úrovni. Objevuje se v kolektivech zaměstnanců v podnikové praxi, ale i ve státní sféře, včetně škol všech stupňů. Podstatou mobbingu je chování skupiny, která vnucuje své názory osobě, která nezapadá do skupiny.

Většina učitelů je ve své práci spokojena, navíc se v poslední době cítí i adekvátně finančně ohodnocena. Zároveň ale čeští pedagogové bojují s vyčerpáním a hrozbou syndromu vyhoření. Vyplývá to z projektu Mapa školy, v němž odpovídalo 2600 učitelů.

Zdroj: Pedagogické info 14. 11. 2022

Čeští učitelé jsou ve své práci poměrně spokojení a jejich spokojenost se ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 výrazně nezměnila. Jediné, co se od té doby výrazněji změnilo, je jejich spokojenost s finančním ohodnocením, která vzrostla. Na druhou stranu i když je většina učitelů celkově spokojená, poměrně velká část z nich bývá v souvislosti s prací vyčerpaná a nebo dokonce ohrožená syndromem vyhoření. 

Pracovní sešit zaměřený na období zimy je stejně jako jeho dva předchozí díly rozdělený na dvanáct týdenních bloků s jednoduchými popisy činností. Veškeré aktivity jsou rozepsány na jednotlivé dny a autorka dbá na jejich vyváženost v kontextu celého týdne.

Zabývá se prvotní motivací, následně komunitním kruhem, nabízí činnosti výtvarné, pohybové, hudební, v prostoru, u stolečku. Nabízí nápady na pobyt venku. Ke každému týdnu jsou připojeny tři pracovní listy, které přímo navazují na určité činnosti a aktivity, které se v knize objevují. Přednostně jsou cíleny na grafomotoriku, ale neopomíjejí ani ostatní činnosti.

Sešit tedy může sloužit velmi dobře jako podklad pro každodenní přípravy začínajícím učitelkám. Těm zkušenějším pak přináší jednoduchý přehled činností, které si mohou následně skládat dle vlastního uvážení a vybírat si z pracovních sešitů pouze ty, které se jim líbí.

Svět právě teď 17. listopad 1989 potřebuje. Tehdejší události na mě jako na amerického profesora, který přednáší v Praze, nejen silně zapůsobily, ale také mě přesvědčily, že mají mnohem víc co říct nám všem. I dnes. Íráncům bojujícím za svobody žen, Tchajwancům usilujícím o autonomii, Američanům bojujícím za slušnost a pravdu i mnoha dalším.

Zdroj: Hospodářské noviny 16. 11. 2022

17. listopad přináší silné poselství, které říká, že jednání s nadějí je účinnější než cynismus, že morální vedení má smysl, že změna začíná v srdcích občanů, kteří se vůči sobě stávají tím, co chtějí vidět ve světě. Zajímalo by mě, jestli se toto poselství neztratilo, jestli nezůstalo pohřbené pod současným přívalem nových zpráv, řečněním a neustálým odváděním pozornosti.

Iniciativa Sto skupin plánuje založit rovnou stovku nových dětských skupin a pomoci tak do předškolního vzdělávání umístit co nejvíc z těch dětí, pro něž aktuálně není ve státních školkách prostor. Po půlroce fungování právě otevřela devátou. Zakladatel iniciativy Jindřich Fialka je přesvědčen, že právě toto je ta správná cesta, jak pomoci rozproudit předškolní vzdělávání. 

Zdroj: MagazínEduzín 3. 11. 2022

Možná budu zbytečně osobní, ale… co vede bezdětného muže, kterého by vlastně nemuselo trápit předškolní vzdělávání, aby se takovými otázkami vůbec zabýval? Co bylo důvodem vzniku iniciativy Sto skupin?

Čím více dětí chodí v sociálně znevýhodněných regionech do školky, tím méně jich pak na základní škole propadá a zameškává hodiny, ukazují nová data společnosti PAQ Research. Předškolní vzdělávání je zvlášť klíčové pro znevýhodněné děti, kterým chybí běžné návyky a dovednosti z rodin. Bez něj už v první třídě za spolužáky zaostávají a další problémy se už jen nabalují. 

Zdroj: Zprávy.aktuálně.cz, Chytré Česko 30. 10. 2022

Severočeská města Litvínov a Most včetně obcí v jejich okolí trápí vysoká míra exekucí, vyloučené lokality a nadprůměrný počet dospělých, kteří dokončili maximálně jen základní školu. Tyto sociální problémy se přitom negativně projevují také na úspěšnosti vzdělávání dětí v regionu, kterou sociologové měří podle míry absencí, propadání a nedokončení základní školy.

Dvě podobné obce, ale v jedné se daří dětem ve školách lépe. Výzkum ukázal, že záleží už na tom, jak brzo děti nastupují do školky nebo jestli mají základky kvalifikované pedagogy.

Zdroj: Seznam zprávy 18. 10. 2022

Propadání žáků, nedokončení základního vzdělání a průměrný počet absencí. Tři parametry, kterými se poměřuje takzvaná vzdělávací neúspěšnost. Data společnosti PAQ Research ukazují, že ty lepší obce dokážou tuto neúspěšnost snížit o 20 až 70 procent.

Dobře je to vidět při porovnání dvou sousedících obcí – Kadaně a Žatce v Ústeckém kraji. Kadaň dokáže žáky na základních školách posouvat daleko lépe, než by odpovídalo tamní sociální situaci. Základní vzdělání zde nedokončí jen 4,5 procenta žáků. V obcích s podobnou životní úrovní je to dvakrát více – 9,9 procenta.

Městu se totiž daří zapojovat do předškolního vzdělávání 87 procent dětí od tří do pěti let, více než v obcích, kde jsou sociální podmínky srovnatelné.

Aktuálně projednávaný návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 potvrzuje dlouhodobý trend. Školství není pro naši zemi prioritou a opět šetříme na nepravém místě.

Zdroj: ČOSIV 15. 11. 2022

Na vzdělávání Česko dlouhodobě věnuje o třetinu méně, než je průměr více než třiceti ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (1). V nich se investice do školství běžně pohybují okolo 5 % HDP, u nás činily v roce 2021 jen 3,92 % (2). Celkové výdaje na vzdělávání v Česku tak zůstávají stále podprůměrné Stát opakovaně preferuje investice „do betonu“. To dokazuje i zaměření Národního plánu obnovy (3), jehož primárním cílem je mírnit dopady pandemie na stav obyvatelstva a řešit nejakutnější problémy naší společnosti. Bohužel i ten cílí převážně na budování infrastruktury než na skutečnou podporu pandemií zasažených lidí.

Se stranami, které volí, se mladí Češi téměř neztotožňují. Zato jsou velmi proevropští a zajímá je osud planety. Většinu z nich trápí změna klimatu a sociální nespravedlnost. Na rozdíl od vrstevníků v okolních zemích je naopak nezajímá náboženství. Ukázal to průzkum agentury STEM, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. 

Zdroj: Zprávy.aktuálně.cz 2. 11. 2022

V týdnu před 17. listopadem se na českých univerzitách vždy sejdou studenti k vysokoškolské okupační stávce. Workshopy, besedami a koncerty chtějí upozornit na globální oteplování a znečišťování planety. Kloní se k názoru vědců, kteří popisují, že lidská činnost rychle poškozuje životní prostředí a žene svět ke globální krizi. "Chceme klimatickou spravedlnost," vyzývá iniciativa Univerzity za klima, která akci organizuje.

Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin 24. 11. 2022 od 14 do 16 hodin on-line.