Učitelské listy

Učitelské listy

Web o změnách ve vzdělávání.

Učitelské listy

Učitelské listy

Eduzměnu podpořilo memorandem ministerstvo i zřizovatelé

Nadační fond Eduzměna, jehož cílem je podpořit změny vzdělávacího systému v České republice, získal důležitou podporu. Ředitel Zdeněk Slejška včera podepsal memorandum o spolupráci s ministrem školství Robertem Plagou, hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou, starostou Kutné Hory Josefem Viktorou a manažerem MAS Lípa pro venkov Radkem Tvrdíkem.


Eduzměna vstoupila na Kutnohorsko před rokem, aby zde odstartovala unikátní proměnu vzdělávacího systému. Během pěti let chce zmapovat situaci na všech místních školách a s pomocí odborníků navrhnout kroky, které mají zlepšit nejen gramotnost dětí, ale také je nadchnout pro vzdělávání tak, aby je škola bavila a chodily do ní rády. Vše, co se během pilotáže na Kutnohorsku osvědčí, se má následně přenést do dalších regionů v České republice.


Read the article (3 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Josef Valenta: Strašidlo formativního hodnocení obchází Českou republikou

Risknul jsem tenhle titulek, byť může být přijat obojace. Kdo považuje formativní hodnocení (FH) za „zase nějakou zbytečnou novinku“ se sice může zatvářit spokojeně, jenže já to tak nemyslím. A vyznavač naopak může znachovět hněvem nad mou zpátečnickou proklamací. Jenže to taky tak nemyslím ‒ tedy, že „obchází“, to ano, ale ne s tím „strašidlem“. Tak jak to myslím? Nu, je to takový vtípek…


Zdroj: blog autora na EDUin 29. 12. 2020


L. P. 1990 se začala kolem oboru „dramatická výchova“, právě vynořeného z pedagogického undergroundu a žádajícího důrazně své místo ve světle kurikulárních ramp, formovat skupina ‒ tehdy mladých ‒ akademických pracovníků z všemožných vysokých škol připravujících učitele. Měli jsme co do činění s divadlem, jinými kumšty, kreativitou vůbec, psychologií, komunikační naukou, osobnostním rozvojem či didaktikou atd.

Read the article (4 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Hodnotit na vysvědčení slovně, nebo známkami? Zkušenost s distanční výukou znovu otevřela diskusi o školním hodnocení

Když po vánočních prázdninách ministerstvo školství zveřejnilo netrpělivě očekávané doporučení, jak by měly školy po dalším „covidovém“ pololetí hodnotit své žáky na vysvědčení, rozpoutalo to živou diskusi. Velké pozornosti se dostalo zejména doporučení, aby učitelé dali na vysvědčení (pokud jim to školní řád dovoluje) přednost hodnocení slovnímu nebo kombinaci slovního hodnocení a známek. 


Zdroj: Beduín 2 / 2021


Není to poprvé, kdy nejen odborná veřejnost diskutuje o známkách a slovním hodnocení. Jednu z prvních velkých diskusí o polistopadovém školství vyhrálo známkování – podle dat České školní inspekce z roku 2018 používalo pouze slovní hodnocení 6,5 % škol a podle škol na tom trvají i rodiče. 


Read the article (2 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Pro pololetní vysvědčení dáváme učitelům příklady slovní zpětné vazby

Vzhledem k nestandardnímu průběhu školního roku vyzvalo ministerstvo školství učitele, aby první pololetí ukončili místo známek slovní zpětnou vazbou. Učitelská platforma proto pro inspiraci zveřejnila přehled různých druhů slovních hodnocení, které lze kombinovat s tradičním známkováním. Tyto příklady zveřejnilo na svém portálu i ministerstvo školství a rozeslalo je do škol.


Zdroj: tisková zpráva Učitelské platformy 7. 1. 2021


Na začátku tohoto týdne rozeslalo ministerstvo školství do datových schránek škol příklady slovní zpětné vazby, které vytvořili pedagogové

Read the article (2 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

„Vyzkoušejte slovní hodnocení místo známek,” vybízí Ondřej Šteffl, zakladatel ScioŠkol

Koronavirová krize přiměla české školství k velkým změnám během krátké doby. Nutnost zavřít školy rozhýbala distanční výuku a vyvolala plno otázek na to, jak bude vzdělávání vypadat po skončení výjimečného stavu. Po zavedení online formy učení vylétá další vlaštovka – možnost škol využít k hodnocení dětí místo známek slovní zpětnou vazbu.


„Ve ScioŠkolách je tato forma hodnocení součástí běžné praxe, možnost využít ji i v ostatních školách velmi podporujeme a v případě zájmu se rádi podělíme o to, jak takové hodnocení probíhá v našich školách,” popisuje Ondřej Šteffl a dodává, že je to samozřejmě jedna z několika cest, jak lze slovní hodnocení žáků uchopit.


Read the article (3 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Robert Čapek: Cesta je cílem

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu ukázek, tentokrát z knihy Líný učitel. Kompas moderního učitele.


Zdroj.



Až příliš často slýchám, že cílem učitele je žáka připravit na státní přijímačky nebo státní maturitu. Někteří učitelé to dokonce, bůhvíproč, považují za důvod, proč učí nekvalitně a zastarale. „Já bych hrozně rád dělal myšlenkové mapy nebo týmovou práci, ale když ona je čeká ta maturita!“ Jakou to má logiku? Když chci někoho připravit na takto těžký úkol, použiji ty nejméně efektivní metody, výklad a prezentaci? Když chci, aby zvládl tuto zkoušku, mám mu před ní dávat celé týdny, roky a měsíce špatné známky a dělat z něj neúspěšného žáka?


Určitě větší smysl dávají tyto pedagogické zásady:


1. Pokud chceme někoho připravit na zkoušku, není to odpovědnost pedagoga, ale žáka samého.


Read the article (2 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Klára Koubská ze ZŠ Smart: Digitální gramotnost patří mezi naše priority

Roudnická základka získala první místo v Cenách za inovace ve vzdělávání EDUína. Bodovala s Buddies programem z grantu Nadace O2. Tamní úspěšné učitelce Kláře Koubské jsme položili otázky věnované současnosti i blízké budoucnosti českého školství, které čekají nevyhnutelné změny.


Jak podle vás bude vypadat české školství za deset let? Viz revoluce 4.0?


V roce 2030 budou školy mnohem účelněji rozvíjet individuální potenciál svých žáků na základě znalosti jejich silných stránek. Namísto memorování rychle zastarávajících informací v některých předmětech se žáci budou věnovat rozvoji dovednosti kriticky posuzovat fakta, hledat příčiny konkrétních situací a jejich důsledky. Školy budou skutečně umět vést žáky k samostatnosti a odpovědnosti za vlastní učení. Důležitou dovedností rozvíjenou již od mladšího školního věku bude flexibilita a schopnost reagovat na nečekané výzvy.

Read the article (3 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Vladimíra Spilková: De-profesionalizace učitelství jde v protisměru k trendům ve vyspělém světě

Otevřený dopis prof. Vladimíry Spilkové poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících.



Vážené poslankyně, vážení poslanci školského výboru PSP ČR,


dovoluji si vás oslovit s naléhavou žádostí, abyste při projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících pečlivě zvážili dopady, které by tyto změny s velkou pravděpodobností přinesly pro kvalitu učitelů a tím i kvalitu vzdělávání žáků.


Možná, že z krátkodobého hlediska pomůže snížit nedostatek kvalifikovaných učitelů, ale z dlouhodobého hlediska je novela obrovskou prohrou pro učitelskou profesi, její prestiž, pro žáky a rodiče i celou společnost. Proč? 


Read the article (3 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Tajný učitel: Dějepis jinak

V říjnu, během asi tří dnů, na mě z několika rohů internetu, ale i od reálných lidí, vyskočilo jedno téma – můžeme dějepis učit jinak? A může to „jinak“ znamenat učit dějiny „obráceně“, od moderních dějin k pravěku? A tak jsem si našel pár textů, zamyslel jsem se a nechal vše uložit na pozdější finální zamyšlení a přečtení všeho, co jsem vložil do záložek.


Zdroj: blog autora 29. 11. 2020


Existují tři způsoby, jak učit dějepis – chronologicky, retrospektivně a tematicky (v realitě ale zřejmě existují jen dva způsoby, více v další části textu).


Pokud chceme rozebírat výuku dějepisu „jinak“, musíme si jasně představit, co znamená učit dějepis „normálně“.



Klasický dějepis


Normální dějepis se učí chronologicky, to znamená, že začínáme nejstaršími dějinami a pohybujeme se směrem k naší současnosti. Od pravěku k moderním dějinám. 


Zažitý model, chce se mi trochu napsat „mezi rozumnými učiteli“, je následující:

Read the article (4 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Stanislav Štěpáník: Výuka češtiny mezi tradicí a inovací

Obraz výuky českého jazyka, který analyzované transkripty poskytují, není dobrý. Hlavní výsledek této práce je varovný: výuka českého jazyka chronicky trpí oddělením jazyka od komunikace.


Zdroj: Stanislav Štěpáník: Výuka češtiny mezi tradicí a inovací. Praha: Academia 2020. Str. 297–300. ISBN 978-80-200-3119-8



Ze závěru


Zásadní nedostatek lze spatřovat v tom, že edukační praxe nedostatečně reflektuje dynamický vývoj lingvistiky (respektive věd o jazyce), edukačních věd, kognitivních věd a proměny komunikačního a kulturně-sociálního prostředí kolem nás. Obsah školního předmětu český jazyk připomíná „stojaté vody“ tradiční gramatiky (základních lingvistických disciplín) a vzniká neoprávněný dojem, že jediné, co je třeba měnit, jsou metody výuky. Přitom problém tkví především v obsahu výuky


Read the article (3 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Zuzana Hronová: Češtinu učíme dvě stě let stejně, je čas z toho vybřednout, říká autor nové příručky

Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Žáci nepotřebují být jazykovědci, ale porozumět textu, umět komunikovat, odhalit manipulaci, vyplnit formulář, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.


Zdroj: Aktuálně.cz 16. 9. 2020


Dosavadní výuka češtiny dělá z žáků spíše malé lingvisty, ačkoliv by bylo užitečnější, aby z nich dělala především zkušené uživatele češtiny. České děti umí ve větě určit nejrůznější druhy větných členů, zato mají potíže s porozuměním významu textu, rozpoznáním manipulace nebo s kultivovaným vyjadřováním v různých komunikačních situacích.

Read the article (6 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Robert Čapek: Edukační sextant

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele – v seriálu ukázek, tentokrát z knihy Líný učitel. Kompas moderního učitele.


Zdroj.


Každý učitel, který chce svou línou výuku zaměřit správně, by měl myslet na šest aspektů, jež by měla obsahovat. V knize Umění učit jsem tuto koncepci nazval sextant a jejich stručná charakteristika je tato:


1. Struktura. Pokud žák získává poznatky, měl by si je umět smysluplně organizovat a utřídit. Je zde i potřebná dovednost porozumět jim a rozpoznat jejich relevanci, důvěryhodnost a kvalitu.


2. Rozhodování. Žák by měl umět zvolit správná řešení, zvažovat různé postupy, a pokud nějaké zvolí, vyhodnotí jejich efektivitu.


3. Argumentace. Někdy neexistují „správná“ řešení, ale jen podložený názor. A právě toto podložení důkazy, logikou, zdravým úsudkem je důležité.


Read the article (2 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Aktuální pohled dětí na školu

Říkáte si, že poznáváte realitu vašich dětí, se kterou se také potkáváte? Nebo je to u vás jiné? Samozřejmě jsou děti, třídy, školy, kde k takovým věcem, které jsme v dopise mohli číst, nedochází. Na Modrou linku, však i několikrát denně přijde obdobný dotaz či povzdech. 


Ahoj na Modrou linku,


nevím, co mám dělat. Jsem úplně mimo a je toho na mě moc. Myslím školu. Škola je hrozně náročná… fakt. Protože jsme teď psali 13 písemek – za jeden týden. A navíc ještě úkoly, to není jen nějaký vyplňování, ale dlouhé a náročné věci. Když je online výuka tak to ještě jde, ale jak máme ten týden ve škole, tak je to děs. Sedíme ve škole v rouškách více než 5 hodin. Vlastně v pondělí to bylo od 8 skoro do půl čtvrtý. Z roušky mě bolí hlava a učíme se. Pak rychle domů a vše dodělat a nachystat se na další den na písemky a testy. Škola mi vždy šla a neměl jsem problém, ale když člověk píše čtyři testy za jeden den tak to je fakt blbý. Člověk nemá čas na nic jiného.

Read the article (2 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Jitka Polanská: Můj recept? Mám rád děti a nebojím se sám být dítětem, říká Václav Fiala

Připomeňme si rozhovor Jitky Polanské s Václavem Fialou, letošním vítězem učitelské ceny Global Teacher Prize CZ. Václav Fiala je učitelem druhého stupně Základní školy Brigádníků v Praze a čerstvým vítězem letošního ročníku českého kola prestižního učitelského ocenění Global Teacher Prize. Ve svých předmětech, chemii a biologii, učí děti objevovat, ale také číst a psát. Rozhovor vyšel ve zkrácené verzi 16. června v Akademii LN.


Zdroj: www.eduin.cz 19. 6. 2020


Finalisté letošního ročníku Global Teacher Prize (GTP) jsou všichni mimořádně kvalitní učitelé, přesto je Václav Fiala podle členů poroty jednoznačným vítězem. Mladý, skromně působící druhostupňový učitel chemie a biologie z běžné spádové školy na Praze 10 byl oceněn (nejen) za badatelské pojetí výuky. Podle svých slov za to, že si nepotřebuje ve třídě budovat postavení a jeho hodiny probíhají v uvolněné atmosféře. Přesto se mu výuka nerozpadá. Jak to dělá?


Read the article (8 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Barbora Zíková: Školka, kde místo smrčků vyrůstají malé děti

Je půl osmé a do lesního srubu v malebném údolí v srdci Českého středohoří se sjíždí předškoláci. Čeká je další den plný pohybu na čerstvém vzduchu, neformálních her a objevování tajů severočeské přírody. Kolem půl deváté už patnáctičlenná skupina dětí, doprovázena dvěma zkušenými pedagogy, vyráží do lesa. Vítejte v lesní mateřské školce.


Zdroj: Perpetuum 29. 9. 2020



Pod pojmem lesní školka si většina z nás před pár lety dokázala představit pouze několik malých smrčků obehnaných pletivem někde hluboko v českých luzích a hájích. Pod vlivem trendů ze zahraničí však před dvaceti lety začala vznikat síť‘ předškolních zařízení, která nemají klasické učebny a většinu výuky organizují ve volné přírodě. Součástí jejich programu jsou rovněž pravidelné návštěvy kulturních institucí i měst.



Větru ani dešti neporučíme


Read the article (3 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Monika Olšáková: Venek je pro mě nejlepší interaktivní učebna

Monika Olšáková je učitelkou na malé škole v Janovicích nedaleko Beskyd, finalistkou minulého ročníku Global Teacher Prize, lektorkou pedagogů, ale hlavně osobností, jejímž žákem nebo žákyní byste si určitě přáli být. Vyučuje biologii a chemii, ale sama v rozhovoru pro podcastovou sérii Hovory v kabinetu říká: „Neučím biologii a chemii, ale učím žáky.“


Zdroj: Markéta Popelářová, Řízení školy 2/2020, str. 35


S jakým předsevzetím Monika vstoupila do nového kalendářního roku? Ráda by se dle svých slov nadále snažila o to, aby se její žáci ve třídě cítili dobře a aby si věci během vyučování objevovali sami, část svých hodin totiž učí konstruktivisticky.


Read the article (2 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Silvie Lauder: Vzdělávání po covidu. Učitelé by neměli zabouchnout dveře před rodiči

S expertem na vzdělávání Andym Hargreavesem o lekcích z pandemie, inkluzi i pojmu wellbeing.


Zdroj: Respekt 16. 12. 2020


Stál u úspěšných reforem ve Skotsku, Walesu nebo Kanadě, má hluboké znalosti vzdělávacích systémů po celém světě včetně českého. Andy Hargreaves, původem britský expert na vzdělávání žijící dlouhodobě v severní Americe, vnáší do debaty o dopadech covidu na vzdělávání trochu optimismu: děti zameškaný čas doženou, vztah učitelů a rodičů se může dál zlepšovat, protože rodiče viděli, jak obtížné je učit, a všichni jsme si kolektivně uvědomili, jak klíčovou roli škola u dětí i teenagerů hraje. Aby ale tahle covidová lekce skutečně měla pozitivní dopad, je třeba splnit několik podmínek – věnovat ještě větší pozornost znevýhodněným dětem a u všech dětí bez rozdílu sledovat kromě výkonů ve škole také jejich celkové mentální a fyzické prospívání a pohodu.

Read the article (7 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Problém s úbytkem svobodné hry dětí je větší než problém kvality vzdělávání

Zvláštní a zcela zásadní roli ve vztahu k dětské hře zastává škola, a proto jsme si pár slov k ní nechali na konec. Dovolíme si být provokativní. Po vzoru britského profesora Frasera Browna tvrdíme: Nedostatek hry u dětí ohrožuje fyzické a psychické zdraví tisíců z nich, stejně jako sociální zdraví celé společnosti. Škola jako instituce bohužel dlouhodobě dětskou hru potlačuje a platí to i v naší zemi.


Zdroj: ukázka z knihy Justiny a Petra Danišových Svobodná hra, str. 123–125



Brazilská antropoložka Yumi Bossi při srovnání dětské hry a školy píše: “Děti ve hře nevypadají jako děti ve škole. Je na nich vidět, že si to užívají a hodně se smějí.“


Read the article (3 min read)
Učitelské listy

Učitelské listy

Jana Nováčková: Mají děti prostor a čas si svobodně hrát?

Zdá se, že hraní dětem nikdo neupírá. Část rodičů bere hru dětí jako čas, kdy je od nich pokoj, část rodičů by ráda, aby si děti hrály „pořádně“, což znamená, aby hra nějak přispívala k rozvoji jejich rozumových schopností. Jinak je hra v jejich očích ztráta času. Část rodičů je dokonce ochotna si s dětmi hrát. Aktivně jim hru navrhují, řídí ji tak, aby hra děti někam vedla, něco je učila. Příruček pro takové hry se najde dost.


Zdroj: blog autorky 26. 12. 2020 


Kniha Svobodná hra (SmartPress, 2020) manželů Justiny a Petra Danišových je o úplně jiné hře. Je o

Read the article (3 min read)