Jarní distanční výuka mě – po dvoudenním záseku a přeorientování se, hodně bavila. Připadalo mi to logické vzhledem k situaci a se smyslem vzhledem ke škole. Ale je teď situace stejná? Posunuli jsme se?

Zdroj: blog autora 21.10. 2020

Osobně jsem sám sebe dostal do největší krize za osm let. Naprostá paralýza. Prakticky nevím, co dělám a nevím, co mám dělat. Přijde mi, že jarní způsob výuky nestačí a zároveň jsem se nikam neposunul. Proč? To je otázka. Možná jsem měl pocit, že mi bude stačit to, co umím a že nic není potřeba měnit. A možná by to bylo správně, kdyby nepřišel příkaz, že musíme jet podle rozvrhu, používat Meet a spoustu dalších pravidel.

Vláda schválila 19. 10. klíčový dokument formulující cíle pro vzdělávací systém na další dekádu i náznaky cest k jejich dosažení. Projednaný dokument vychází z doporučení expertní skupiny pod vedením profesora Arnošta Veselého, která vloni v prosinci představila své Hlavní směry vzdělávací politiky 2030+. Dokument obsahuje řadu smysluplných cílů a opatření, má ale i svá rizika, například zavedení testování ve vybraných uzlových bodech

Zdroj: tisková zpráva EDUin 20. 10. 2020

Strategie vzdělávací politiky 2030+, tak jak ji schválila vláda, ze závěrů expertní skupiny zachovává mnohé.

Epidemie je tu, do školy se nesmí a tak na nás valí výuka na dálku, samostudium, distanční výuka, jak tomu kdo říká. Najednou se odpovědnost přesunula z učitelů na studenty – a poraďte si! Jak tedy na to?

Zdroj: www.zapnimozek.cz, 5. 10. 2020

1. Naplánujte si práci v týdnu

Využijte týdenní plán a vyznačte si do něj všechny úkoly. Učitelé by vám čas strávený nad úkoly měli ideálně napsat, jinak zkuste odhadnout, kolik na daný úkol potřebujete času. Velké úkoly se nebojte rozdělit do více bloků, max. 30–45 minutových. Plánujte i přestávky a čas na odpočinek.

Nejjednodušší je vytisknout si týdenní kalendář a do něj si psát nebo lepit papírky. A mít ho stále na očích, třeba na desce stolu nebo na nástěnce. Z týdenního plánu snadno zjistíte, zda jste málo vytížení, tak akorát zatížení nebo dokonce přetížení. Nebojte se s učiteli v případě skutečně nabitého týdne dohodnout, co lze případně zkrátit, vynechat, nebo přesunout.

Udržovat pravidelný režim a neklást na sebe a dítě přehnané nároky, jsou podle ostravské dětské psycholožky Ludmily Mrkvicové hlavní věci při přechodu prvňáčků na dálkovou výuky. Základní školy, včetně prvního stupně, jsou podle nařízení vlády od 14. října do 2. listopadu uzavřeny kvůli šíření koronaviru.

Zdroj: ČTK 13. 10. 2020

Rodičům nejmenších školáků psycholožka radí, aby si pro učení vytvořili pravidelný režim. "Ten je důležitý. Aby se vědělo, kdy se dítě má učit a kdy si může hrát. Aby se úkoly netáhly přes celý den od rána do večera. Učit se třeba od devíti do desíti, pak si dát přestávku jako ve škole a pak ještě hodinu. To asi úplně stačí. Je důležité zachovat dítěti režim, vyvarovat se bezbřehosti," dodala.

Vláda zavádí kvůli epidemii opatření, která se dotýkají i výuky. Web ČT24 zjišťoval u expertů, jaké jsou dosavadní zkušenosti s on-line třídami, nakolik jsou školy lépe připravené na druhou vlnu distanční výuky a také jak lekce nejlépe vést.

Zdroj: ČT 24 12. 10. 2020

Zatímco češtinu nebo matematiku děti na základním stupni vstřebávají denně, IT vzdělání se omezuje na hodinu týdně. Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání totiž určují základním školám minimálně jednu hodinu informatiky na prvním stupni, stejně tak jako na tom druhém. Děti tak mívají jen velmi limitovaný čas, aby se naučily s počítačem. A pokud by škola chtěla tuto týdenní dotaci navýšit, musí sáhnout do takzvaných disponibilních hodin, jinou možnost totiž nemá.

Je opravdu stále tepleji? Pocítí vůbec člověk rozdíl jednoho stupně? Děti si prostřednictvím knihy osvojí základní poznatky o klimatu i způsoby, jakými chránit své životní prostředí.

Bohatě ilustrovaná encyklopedie pro děti mladšího školního věku popisuje všechno důležité kolem klimatu: jeho rozdíl s počasím, proč existují klimatická pásma či roční období, podle čeho poznáme, jaké počasí bylo v minulosti, i rozmanité ekologické problémy: co jsou skleníkové plyny a jak vznikají, jak můžeme šetřit přírodu a přírodní zdroje, jak vyrábět obnovitelnou energii, jaký důsledek mají klimatické změny i k jakým rozhodnutím v této oblasti v poslední době došlo.

Kristina Scharmacher-Schreiber se živí jako překladatelka a spisovatelka populárně-naučných knih pro děti. 

Stephanie Marian je spisovatelka a ilustrátorka knih pro děti.

Více informací a ukázky najdete ZDE.

S ředitelkou komunitní základní školy Starhill Ivanou Blaškovou jsme si povídaly o tom, co už spolu s dětmi stihli a zažili za jeden celý a jeden načatý a přerušený rok, jaké jim škola přináší radosti a starosti, co je překvapilo a co potěšilo.

Zdroj: Eva Hajdušková, magazín Perpetuum 17.8.2020

V září 2018 založili tři nadšenci v Kroclově u Českých Budějovic komunitní základní školu doslova na zelené louce. Ve Starhillu se první rok sešlo 12 dětí, v září 2019 nastoupilo do této školy 19 dětí ve věku 5–9 let. V režimu individuálního vzdělávání je tu tři různorodí průvodci provázejí světem vnějším i vnitřním. Starhill zároveň funguje jako klub s nabídkou odpoledních volnočasových aktivit.

Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Žáci nepotřebují být jazykovědci, ale porozumět textu, umět komunikovat, odhalit manipulaci, vyplnit formulář, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zdroj: Aktuálně.cz 16. 9. 2020

Dosavadní výuka češtiny dělá z žáků spíše malé lingvisty, ačkoliv by bylo užitečnější, aby z nich dělala především zkušené uživatele češtiny. České děti umí ve větě určit nejrůznější druhy větných členů, zato mají potíže s porozuměním významu textu, rozpoznáním manipulace nebo s kultivovaným vyjadřováním v různých komunikačních situacích.

Ředitel základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko navázal spolupráci s naší organizací už před mnoha lety. Ve své vedoucí pozici vždy propagoval občanské vzdělávání v rámci školy a brzy také na své škole založil žákovský parlament. Už dlouho funguje základní škola K. V. Raise jako konzultační centrum pro Královéhradecký kraj. Rozhovor nejen o žákovském parlamentu vedla Veronika Pevná. 

Zdroj: www.cedu.cz 28. 8. 2020

V čem vidíte hlavní přínos žákovského parlamentu pro školu a v čem pro jeho žáky?

Žákovský parlament je komunitou žáků od třeťáčků až po deváťáky, která se aktivně zapojuje do života školy, vymýšlí různé vychytávky, které zlepšují naši školu. Parlament posunuje žáky v jejich komunikačních dovednostech, v umění diskutovat a v postojích k demokracii.

Jakým způsobem podporujete žákovský parlament z pozice vedení školy?

Nejpozději v 15 letech čeká každého žáka zásadní rozhodnutí – vybere si střední školu, a tedy i životní cestu. Ve Zlínském kraji se bude moci rozhodnout později. Reálná střední škola žákovi umožní obor i úroveň studia měnit.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz 19. 6. 2020

Výběr střední školy je dost možná nejdůležitější krok v životě člověka. A to hlavně proto, že jen velmi těžko lze vzít zpět. Prožívá to každý člověk ve svých 15 letech, stejně tak mnozí znovu jako rodiče. Žák si prostě zvolí typ a obor studia, a ten také s největší pravděpodobností dokončí, i když třeba v průběhu studia zjistí, že ho nebaví nebo k němu nemá předpoklady. Pouze žáci gymnázií si konečnou volbu odloží až do 19 let.

Ve Zlínském kraji se ale chystá koncept školy, která stejně jako gymnazistům i svým žákům dá na výběr životní dráhy více času. Konkrétní vzdělávací cestu si totiž žáci zvolí až v průběhu studia.

Pražský inovační institut (Pii) dnes spustil webové stránky a představil své logo. Organizace, kterou letos založilo hlavní město Praha, se zaměřuje na podporu rozvoje vzdělávání, města a životního prostředí. Má se stát spojnicí mezi světem byznysu a veřejným i akademickým sektorem. V Pii pracuje v současnosti deset zaměstnanců, kteří se věnují projektům mimo jiné na téma online výuky na pražských školách, školské inkluzivní koncepce a podpory inovačního prostředí. Do konce roku bude Pii spravovat Podnikatelské a inovační centrum hl. města Prahy (PIC).

Proč reformy školství jsou často neúspěšné? Proč je prostředí škol v podstatě toxické a systémově brání procesu vzdělávání? Proč přes upřímnou snahu osvícených ředitelů a učitelů změnit tvář školy nedochází k její faktické transformaci? Kniha dokládá, že reformy zasahují pouze povrch škol. Jádro instituce školy řídí racionalita, která je spojená s industriální nacionalistickou érou. Tato racionalita je na mnoha úrovních – od státní, přes regionální až po úroveň každodenního jednání všech aktérů – v rozporu se strukturou globalizujícího se světa, s jeho síťovou a nehierarchickou povahou. V tomto novém světě je instituce školy stále institucí, která systémově normuje a homogenizuje obyvatelstvo a vylučuje všechny nepřizpůsobivé. Stojíme na prahu zcela nové éry, ale školy duní rytmem 19. století.

Výňatky z recenze knihy Radima Šípa (2019): Proč školství a jeho aktéři selhávají. Kognitivní krajiny a nacionalismus. Brno: MUNIPress.

Zdroj: Martin Strouhal, Sociální pedagogika, ročník 7, číslo 2, s. 144–145, listopad 2019. ISSN 1805-8825 144

V brněnském univerzitním nakladatelství MUNI vyšla loni kniha Radima Šípa, která přináší do české pedagogiky nový ideový náboj, a doufám, že rozpoutá intelektuální diskusi jdoucí hluboko pod povrch běžně diskutovaných problémů teorie a praxe školního vzdělávání. Monumentální, více jak 450 stran čítající text nazvaný Proč školy selhávají. Kognitivní krajiny a nacionalismus je tematicky a metodologicky rozkročen mezi filozofií výchovy, epistemologií, obecnou a sociální pedagogikou a patří dle mého soudu mezi to nejlepší, co v našem oboru dosud vzniklo. Rukopis snese důstojné srovnání se zahraniční produkcí, alespoň pokud mohu porovnávat zejména s francouzskou jazykovou oblastí.

Kampaň „Hledá se MiND“ spustil na internetu a sociálních médiích v uplynulých dnech nadační fond Qiido. Tou by chtěl oslovit rodiče a učitele základních škol a pomoct nalézt děti s mimořádným intelektovým nadáním (tzv. MiND děti). Cílem je objevit jich co nejvíce a zvýšit povědomí veřejnosti o této problematice.

Statisticky je v Česku ve věku 3–15 let na 220 000 takových dětí. Avšak rozpoznáno je jen každé sté. Ministerstvo školství evidovalo v roce 2019 pouze 2 244 nadaných žáků základních škol, z toho 894 mimořádně nadaných. Qiido dlouhodobě usiluje o to, aby tyto děti byly včas identifikovány a poskytuje odborné poradenství jak rodičům, tak i učitelům při jejich dalším rozvoji. Za první dny kampaně Qiido zaznamenalo téměř 80 podnětů k ověření intelektového nadání. 

Přečtěte si rozhovor Martiny Kopecké se Zdeňkem Slejškou, zakladatelem EDUin a současným ředitelem Nadačního fondu Eduzměna. Jak vzpomíná na školu a jak si představuje systémovou změnu v oblasti vzdělávání a svou roli v ní? Text vyšel na webu Nadačního fondu Eduzměna.

Zdroj: EDUin 10. 9. 2020

Aby si něco zapamatoval, musel to prožít. Postupně pochopil, že škola nenabízí to, co většina dětí potřebuje. Prožitek. A tak začal přemýšlet, jak může změnit systém. Nejprve pomáhal v rozvoji učitelům, potom postavil informační centrum EDUin, které veřejnosti ukazuje realitu českého vzdělávacího systému. Po pár letech si Zdeněk Slejška uvědomil, že musí jít ještě dál. Jako jeden z mála Čechů byl vybrán mezinárodní organizací Ashoka, jež uděluje stipendia a podporuje sociální inovátory po celém světě. Postavil tým – Eduzměnu, která v unikátním a velmi ambiciozním projektu, usiluje o výraznou změnu celého vzdělávacího systému v Česku. A začíná na Kutnohorsku.

Při uzavírání škol bychom měli myslet na to, že studenti ztrácejí sociální vztahy, které je formují na celý život. A také na to, že zavírání barů lze kompenzovat penězi, vzdělání ne.

Zdroj: Magazín Perpetuum 2. 10. 2020

Tak nám české školy zase na nějakou dobu zavřou. Je samozřejmě možné je zavřít plošně a bezohledně, ale jde je také zavřít, respektive přesněji řečeno omezit docházku do škol rozumně, nebo dokonce i chytře. Tak, aby to bylo epidemiologicky účinné a přitom aby napáchané škody a sociální i jiné náklady byly co nejmenší.

Epidemiologové už vědí, že u barů a restaurací je celá škála možností mezi uzavřeno a otevřeno. Například že je stanovena zavírací hodina a že všichni musí mít místo k sezení, že vzdálenost mezi stoly musí být větší apod. Tak i u škol je mezi úplným uzavřením a běžným prezenčním režimem celá spousta možností.

Nepřipojené děti

Zatímco informační a komunikační technologie prostupují většinou odvětví lidské činnosti a raketově se vyvíjejí, jejich výuka v Česku zamrzla před 15 lety. Právě z roku 2005 pocházejí dosud platné vzdělávací programy, jimiž se školy stále řídí. Řešení je však na obzoru. Ministerstvo školství do roka chystá inovaci vzdělávacích programů. Informatika tak pronikne do mnoha školních předmětů.

Zdroj: Chytré Česko 24. 9. 2020

Na Máchově náměstí v Děčíně sídlí základní škola, které nikdo neřekne jinak než Máchovka. A zatímco ministerstvo školství teprve chystá nový koncept vyučování informatiky, na Máchovce si už před patnácti lety řekli, že nebudou čekat. Prozíravá ředitelka tušila, že digitální technologie brzy začnou hrát prim, vybavila školu kvalitními počítači, předmětu přidala víc hodin a v roce 2003 otevřela první třídu s rozšířenou výukou informatiky.

Potřebujete navázat více pracovních kontaktů, ale máte rádi samotu nebo si rádi věci dopředu dobře rozmýšlíte? Devora Zack pro vás připravila rádce, který vám umožní využít právě vašich preferencí a předností, abyste se seznámili s druhými lidmi.

Ve své knize rozkrývá, čeho všeho se týká a netýká introverze a extroverze, a umožní vám zjistit, k jakému z těchto pólů inklinujete. Její kniha se přitom zaměřuje na všechny, kteří nesplňují kritéria vyhraněných extrovertů. Rozebírá a zpochybňuje různá zavedená pravidla.

Radí s networkingem, který se soustředí spíše na kvalitu než kvantitu – hloubku, zájem o druhé a dobré pozorovací schopnosti. Dává tipy, jak se chovat na společenské akci nebo třeba při přijímacím pohovoru či na služebních cestách. To vše činí nenásilným a vtipným stylem za pomoci tabulek, obrázků, cvičení a sebeposuzovacích dotazníků.

Školní rok 2020/2021 je prvním hybridním školním rokem, ve kterém budeme plně integrovat online vzdělávání a kombinovat prezenční a distanční formy výuky. Přestože prezenční forma bude v budoucnu pravděpodobně nadále převládat, ta hybridní tu s námi už zůstane. A naši zkušenost s její integrací můžeme následně využít při přechodu na trvalé či individuální plně distanční vzdělávání.

Zdroj: www.rvp.cz 23. 9. 2020

Učit online se dlouhodobě nedá

S tímto názorem jsem se u učitelů v posledních týdnech setkal několikrát. To, že budou opět muset přejít na několik měsíců do plně distanční výuky, si jednoduše nedovedou představit a rovnou říkají, že takto učit zkrátka nejde. Argumentují například tím, že žáci doma nemají potřebné softwarové vybavení nebo že jim chybí dostatečné technické vybavení (mobilní telefon a data, počítač, atd.)

Druhé pololetí minulého školního roku ukázalo, že průběh vzdělávání se může změnit doslova ze dne na den.V mnoha školách k problému přistoupili zodpovědně a udělali to nejlepší, co mohli a uměli. Přesto koronakrize poukázala na některé nedostatky českého školství a ještě více rozevřela pomyslné nůžky mezi školami. 

Až se uzavření škol bude opakovat a pokud by trvalo déle, bude mít vliv na kvalitu vzdělání celé jedné generace studentů. O psychických dopadech ani nemluvě.Jak se poučit z jarní zkušenosti a nezačínat s online výukou znovu od nuly? Přinášíme rady a tipy pro ředitele a učitele škol. 

1. Doplňte své mezery v digitální gramotnosti