V posledních měsících se hodně mluví o tom, že uzávěry škol během pandemie zvýšily nerovnosti mezi žáky s příznivým a méně příznivým rodinným zázemím. Ministerstvo školství chce zmírnit negativní dopady na znevýhodněné žáky prostřednictvím doučování. Cílem tohoto textu je se blíže podívat na to, co o dopadech uzávěr škol na jednotlivé skupiny žáků víme a zda existují nějaké poznatky o tom, jak vzniklé škody efektivně napravit.

Zdroj: Řízení školy 11/2021, 16. 11. 2021 

Uzávěra v českém vzdělávacím systému byla relativně dlouhá. V grafu ukazujeme dobu uzávěry škol v jednotlivých zemích OECD ve dnech školního vyučování1). Země jsou v grafu seřazeny podle délky uzávěry středních škol – zde ČR patří k zemím, ve kterých byli žáci doma relativně dlouho. Stejný obrázek poskytuje srovnání délky uzávěry na 2. stupni základních škol. Poněkud příznivější je srovnání týkající se mateřských škol a primárního vzdělávání.

V době, kdy nové případy koronaviru opět rostou po tisících a navíc se zkracuje doba denního světla, přibývá lidí s příznaky deprese a úzkosti. „Psychiatři cítí, že řada pacientů jim v době pandemie přibyla,“ potvrdil Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. 

Zdroj: Lidovky 14. 11. 2021

Budoucnost je podle něj v léčbě pacientů na dálku, jejíž zavádění pandemie pomohla. „Velmi se uplatnil systém telefonických konzultací, které bychom měli postupně převést do něčeho, čemu říkáme telemedicína nebo telepsychiatrie,“ dodal.

Expertní skupina k revizi RVP „vykopla“ diskusi k formulaci zadání pro kurikulární odborníky opravdu od začátku, konkrétně od tématu klíčových kompetencí a gramotností. V sérii workshopů, na kterých chce sbírat podněty od odborné veřejnosti, mu věnovala dvě setkání. A první z otázek, které položila? Současné RVP pro základní školy je kurikulem silně kompetenčním – a má takovým také zůstat?

Zdroj: Beduín 39/2021, 29. 11. 2021 

„My jsme si na tuto otázku odpověděli ano, i když jsme si vědomi, že řada učitelů kompetence nepřijala a nepracuje s nimi ráda. Naše vstupní stanovisko je, že je řada silných argumentů, proč cestou kompetencí a také gramotností jít.

Každý fungující vztah potřebuje péči a zájem obou stran. Efektivní komunikace a spolupráce mezi učitelem a rodiči může fungovat i ve vaší škole, když se necháte inspirovat našimi tipy pro třídní schůzky a sebehodnocení.

„Díky vlastní rodičovské zkušenosti se dokážu lépe vžít do role rodičů, vím, s čím se potýkají a co mohou nebo nemohou zvládnout,“ říká Kateřina Vrtišková, která učí na základní škole ve Vraném nad Vltavou. Práce s rodiči a hlavně jejich dětmi se jí nadmíru daří, svědčí o tom mimo jiné vítězství v prvním ročníku českého kola soutěže GlobalTeacherPrize v roce 2018.

Třídní schůzky

Mít reálná očekávání je pro nastavení vzájemného vztahu učitel – rodiče velmi důležité. Kateřina se proto neřídí jen svou intuicí a už na první třídní schůzce se snaží komunikaci a spolupráci s rodiči jasně vymezit.

Dotazník pro podporu spolupráce rodiny a školy

Revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) z různých úhlů pohledu byla tématem aktuálního Setkání lídrů, které uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) v rámci Iniciativy úspěch pro každého žáka. Během celodenního setkání zazněly příspěvky věnované probíhající revizi nebo aplikaci kompetenčního kurikula ve školní praxi.

Cílem setkání bylo sdílet různé pohledy a přesvědčení o tom, jakou změnu má přinést a jak má probíhat velká revize RVP. Pozvaní odborníci si kladli tyto otázky:

— Jak má vypadat struktura RVP a kompetenční rámec?

— Jak podpořit změnu v praxi?

— Jaká rizika máme očekávat a jak je řídit?

— Jak pro revizi získat učitele?

Na počátku není nikdo. Nula. Na konci je skoro osm miliard lidí. Potkáváme se doma, v lese, na závodech, svatbách, v parku, v dopravní zácpě, na demonstraci, na pláži u vody. A pokud ne, tak se, Doufejme, zase brzy potkávat budeme.

Každá strana či dvoustrana knihy je zaměřena na počítání (od 0 do 30, následně 45, 50, 60, 65, 75, 85, 90, 100, 135, 200, 400, 1000, 7 800 000 000). Každé číslo v knize je doplněno krásnými a vtipnými ilustracemi a doprovodnými otázkami založenými na hledání v obrázku, ale i na sociálním čtení, vymýšlení příběhu, snění, fantazii. Všichni žijeme na jedné planetě, každý jsme jedinečný, každý (se) počítá. A jedním z nich jsi ty!

V příštím školním roce se budou moci budoucí ředitelé vzdělávat v novém kvalifikačním programu pořádaném Národním pedagogickým institutem České republiky ve spolupráci s MŠMT a organizací Učitel naživo.

Program je určen pro všechny, kteří chtějí nebo potřebují absolvovat kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení. 

Účastníci stráví v novém programu dva roky, během nichž je čeká přibližně 250 výukových hodin. Oproti ostatním kvalifikačním studiím bude program výrazně posílen důrazem na dovednosti spojené pedagogickým leadershipem a budováním kultury podporující učení všech ve škole. 

Současně bude fungování programu postaveno na principech bezpečné komunity, sdílení zkušeností a pravidelné reflexe.

Zavést inovace v prostředí školy se může povést!

Zajímá vás, jak efektivně zavádět nové metody a inovace nejen do školního prostředí? Pak se přihlaste a sledujte 9. prosince v 19.00 komentovanou přednášku na téma Desatero, jak úspěšně zavádět inovace v prostředí školy.

Na netradičně pojaté komentované přednášce se dozvíte desatero tipů a triků, jak úspěšně zavést nové metody do života školy. Jako jeden z příkladů v přednášce bude sloužit Feuersteinovo instrumentální obohacování, které před lety úspěšně zavedli do výuky na ZŠ ve Svitavách.

Více informací a přihlášení na přednášku ZDE.

V českém školství pracuje téměř třicet let. Nejprve učila děti, teď Saša Dobrovolná školí učitele mentory. Ti se pak snaží svým kolegům ukázat, že pro kvalitní výuku je lepší, když s dětmi, rodiči i mezi sebou spolupracují a jednají rovnocenně. Jak uvedla v rozhovoru pro časopis Vlasta, komunikace a respekt chybí podle ní v českých školách nejvíce.

Zdroj: Českolipský deník.cz 10. 9. 2021 

Kdo to vlastně mentor je a jak může učitelům pomoci?

Dá se říci, že je to fanoušek. Může se zdát, že je to málo. Ale jak pracuji s učiteli, vidím, že je to někdy setsakramentsky hodně. Většina učitelů je ve své práci velmi osamocená, byť jsou ve škole obklopeni dětmi a kolegy. Na place ve třídě je to ale jen na nich. Mentor je podporuje a klade jim otázky, které je nutí přemýšlet o jejich práci a vnitřní motivaci. Pomáhá jim zaměřit se na to, v čem se jim daří. A pomáhá jim plánovat si reálné cíle, které je mohou ve výuce posunout dál.

Pojem „střední článek“ patří v současnosti k nejvíce skloňovaným v diskusi o změnách českého vzdělávacího systému. Studie Arnošta Veselého připomíná, že jedním z problémů (nejen) české diskuse je značná neukotvenost pojmu a odlišná očekávání, která si s ním různí aktéři spojují.

Zdroj: Beduín 38/2021, 22. 11. 2021

„Pro úspěšnou implementaci středního článku (SČ) v České republice je naprosto nezbytné vyjasnit si, o jakou podobu SČ usilujeme. Zároveň je třeba reflektovat, že jeho zřízení má řadu rizik a úskalí. O nich je potřeba otevřeně a kriticky diskutovat,“ píše Arnošt Veselý v příspěvku, který byl zveřejněn v časopise Orbis Scholae. Českou diskusi přitom zakotvuje do celosvětového kontextu, když analyzuje odborné práce na toto téma publikované pro jiné vzdělávací systémy.

Řeší šarvátky mezi žáky, potíže učitelů nebo komunikaci s rodiči. Školních psychologů je ale málo. A přitom jsou hlavně v době covidu podle ředitelů škol potřeba mnohem víc. Ministerstvo školství má plán, jak v následujících čtyřech letech školní psychology přilákat.

Zdroj: www.irozhlas.cz 7. 11. 2021

„Každej z vás teď zapátrá v našem kouzelném pytlíčku a něco si vybere, jo?“ Jan Dobeš působí jako školní psycholog na půl úvazku. Jako většina jeho kolegů je placený z evropského projektu Šablony, který trvá rok až dva. Aby uživil rodinu, pracuje zároveň jako rodinný terapeut. 

„Teď je to ekonomicky trošku rizikové. Prostě se živíte ještě někde jinde,“ popisuje pro Radiožurnál.

Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše školní psychologové v oboru dlouho nevydrží. „Zkušenější kolegyně a kolegové z této profese odcházejí, protože na ně nejsou peníze,“ upozorňuje.

Nedostatkové zboží

„Kupte popcorn, promítneme místním lidem film!“ vykřikuje první ze studentů. „Aha, už ho nekupujte, už promítání neděláme,“ mávne za pár vteřin rukou druhý. Pětadvacet finalistů letošní soutěže Středoškolák roku dává v Jizerských horách dohromady akci pro veřejnost. Mají pět hodin na to ji vymyslet a uskutečnit. Na chatě v Bedřichově jsou na víkendovém soustředění, které jim má pomoci v dalším rozvoji, přípravě na vysokou školu, nebo dokonce v rozjezdu start-upů.

Zdroj: Aktuálně.cz, Chytré Česko

Loňský průzkum agentury Focus ukázal, že se svým životem není spokojena téměř polovina středoškoláků, studium nebaví dvě pětiny teenagerů. Nevidí smysl v tom, co se učí, nezdá se jim, že by znalosti ze školy mohli v životě použít. Mnozí přišli na to, že pokud chtějí prorazit, musí místo na školu spoléhat hlavně sami na sebe a svůj rozvoj pomocí mimoškolních aktivit.

Klub zřizovatelů, který EDUin organizuje od roku 2019, prošel letos na podzim proměnou. Jeho novou podobu na konferenci pro zřizovatele Lepší škola 2021 představil programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

„Klub zřizovatelů je nově pro všechny zdarma. Jedinou podmínkou ke vstupu je pro zřizovatele školy souhlas s Chartou Klubu zřizovatelů,“ vysvětlil Hřebecký.

Klub zřizovatelů je platformou pro sdílení zkušeností a know-how s ostatními obcemi a městy, které přistupují ke vzdělávání aktivně. Nabízí odbornou edukaci zřizovatelů, protože na podporu od státu se podle EDUinu nelze příliš spolehnout. EDUin pro členy Klubu zřizovatelů připravuje newsletter, EDUakademii pro zřizovatele nebo metodické materiály určené k inspiraci a pomoci samosprávám s progresivnějším řízením školství na svém území.

V rámci komunikačních aktivit podpořila Nadace České spořitelny projekt časopisu Maminka.

K tabuli půjde české školství – tak se jmenuje projekt časopisu Maminka, který se Nadace rozhodla podpořit. Jedná se o sérii článků, rozhovorů či reportáží o školství, které vychází v tištěném měsíčníku Maminka a také na jeho webu.

"Díky Nadaci České spořitelny vzniká nová etapa projektu. V každém vydání Maminky bude jedno velké školní téma a každý týden se školství budeme věnovat na webu maminka.cz. Budeme natáčet reportáže ze škol, které předběhly svou dobu a učí tak, jak bychom si to v Mamince přály pro všechny děti v republice. Připravujeme podcasty s řediteli škol, psychology i výjimečnými pedagogy a plánujeme zapojovat i naše čtenářky," uvedla šéfredaktorka časopisu Maminka Alice Rossi.

Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ uspořádal studijní cestu do Nizozemí, které se zúčastnily tři desítky stakeholderů působících v různých oblastech českého vzdělávacího systému, od místní a státní správy, přes školy po neziskové organizace. Cílem studijní cesty bylo bližší seznámení s nizozemským pojetím wellbeingu ve vzdělávání a středního článku vedení a podpory škol. 

Podpora wellbeingu ve školách a zavedení středního článku jsou cestou, jak dosáhnout prioritních cílů Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. V projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ se spojilo čtrnáct organizací, které chtějí aktivně přispět k jejímu naplnění a spolupracovat tak se státem na zlepšování učení dětí a snižování nerovností ve společnosti.

Proč bylo cílem studijní cesty právě Nizozemí?

— české školství je v rámci OECD druhým nejdecentralizovanějším školským systémem, hned za školstvím nizozemským

Mladí lidé vnímají změny klimatu jako naléhavý problém, který je nutné řešit, úroveň jejich vzdělání v této oblasti je ale spíše nízká. Jen málo z nich přitom připouští, že jim s rozvojem potřebných kompetencí pomohla škola. I o tom je třeba diskutovat v souvislosti s revizí RVP.

Velká část dospívajících Čechů a Češek pociťuje obavy ze změny klimatu a vnímá naléhavou potřebu ji řešit. Zatím jim ale chybí znalosti i dovednosti, na kterých by při hledání řešení mohli nyní i do budoucna stavět. Škola v tom pomáhá jen části z nich. Téma změny klimatu v současné době zmiňují rámcové vzdělávací programy (RVP) jen velmi okrajově. Navíc jej učitelé často nepovažují za prioritu, nejsou si jistí tím, jak jej uchopit a nejsou na jeho výuku ani připravováni. Přitom zavedení výuky o změně a ochraně klimatu na všech základních a středních školách dnes podporuje naprostá většina české veřejnosti.

Před dvěma měsíci začal pracovat expertní panel pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Jmenováni do něj byli odborníci z různých oblastí vzdělávacího systému, od škol po státní instituce. Ti od začátku září v sedmi pracovních skupinách hledali konsenzus na tom, jaké základní otázky je třeba při přípravě nového RVP položit – a jak na ně odpovědět.

Zdroj: Beduín 37/2021, 15. 11. 2021

„Panel je velmi pestrý a tomu odpovídá i pestrost názorů. Našli jsme ale princip, jak hledat konsensus v rámci pracovních skupin věnujících se sedmi základním tématům a teď jej chceme předložit veřejnosti a ověřit si, jestli je způsob, jak o revizi přemýšlíme, smysluplný,“ říká ředitel expertního panelu Jan Jiterský.

Testovací aplikace ScioLink, který společně vyvinuly společnosti Scio a Born Digital, zvítězil v kategorii Počítačová bezpečnost a IT v soutěži TECH Champion 2021 deníku Financial Times.

Financial Times v soutěži TECH Champion 2021 ocenily nejzajímavější evropské projekty, které reagovaly na nastalou pandemii Covid-19 a kreativním přístupem, s využitím nových technologií a inovativních řešení, se pokoušely vypořádat s nečekanými výzvami. Hodnotitelé vybírali z více než stovky nominací, přičemž český projekt ScioLink se stal vítězem jedné z devíti kategorií s názvem Počítačová bezpečnost a IT (Cybersecurity & IT) a nechal za sebou jiné projekty, za kterými mnohdy stojí společnosti s miliardovými obraty v dolarech. (Přehled ostatních kategorií a nominovaných ZDE).

Nakoukněte s námi do světa zasněné holky, která až v pětadvaceti letech zjistila, že má ADHD. Její upřímná zpověď odhaluje, jak se dá s poruchou pozornosti pracovat a studovat vysokou školu.

Na základní a střední škole měla průměrné známky a pověst zasněné holky, která by mohla mít o tolik lepší prospěch, kdyby se jen trochu snažila. Na vysoké škole už ale jen s inteligencí a schopností improvizace nevystačila. Magdalena si před čtyřmi lety vyslechla diagnózu poruchy pozornosti – ADHD. 

Je vám 28 let, ale to, že máte ADHD, víte jen krátkou dobu. To je zajímavé. Kdy jste si začala říkat, že jste možná trochu jiná?

Pohyb, spolupráce, kreativita a zábava. To v sobě spojuje právě spuštěná soutěž vzdělávací platformy ČT edu „Tančí celá škola“. V návaznosti na oblíbený formát StarDance se aktivita snaží povzbudit žáky základních škol k tomu, aby si sami, nebo spolu s učiteli, vyzkoušeli nové dovednosti. Po dlouhém období distanční výuky si tak mohou zkusit novou sportovně-uměleckou disciplínu a trochu se pobavit. Vyhrát mohou lekci od profesionálních tanečníků StarDance přímo ve škole či další zábavné ceny. 

Soutěž Tančí celá škola probíhá ve dvou kategoriích – pro první a druhý stupeň ZŠ. Zájemci musí dát dohromady minimálně šestičlenné taneční skupinky, horní hranice ale omezená není. Zapojit se tak může třeba celá třída nebo škola, týmy mohou utvořit i kamarádi z různých ročníků. Soutěž je otevřená také pro školy umělecké, ale pouze pro ne-profesionály.