Je docela jisté, že čistě teoreticky si většina z nás změny světa vyvolané technologiemi uvědomuje. Tvrdíme-li dnes, že v blízké budoucnosti budeme všichni (nejen v zaměstnání) potřebovat schopnost spolupracovat s „chytrými“ počítačovými systémy, které práci nejen zefektivní, ale umožní lidem dělat věci bez nich nemyslitelné, budete nejspíše tušit, že to je pravda. Bohužel toto navýšení schopností se bude plnohodnotně týkat jen těch, kteří na to budou připraveni. Proto se nutně musíme zamyslet nad tím, jaký dopad současný vývoj má na naše školství.

Jakými proměnami prošlo české školství v době koronavirové krize? Skutečně došlo ke skokovému přechodu k e-learningu? Co se změnilo a co ne? A co si české školství z krize odneslo a odnese? O tom všem je můj dnešní text.

Zdroj: blog autora 2. 6. 2020

Největší přínos koronakrize? Především spolupráce, solidarita a tvorba nového vzdělávacího obsahu

Pokud mohu hodnotit, co zásadního koronakrize pro české školství přinesla, pak musím na prvním místě uvést především masivní rozvoj spolupráce a solidarity mezi učiteli. Velká část učitelů začala tvořit vlastní vzdělávací materiály, sdílet příklady dobré praxe, tvořit zajímavý videoobsah (přestože především v podobě frontálního výkladu), velmi rychle začaly vznikat návody na práci s nejrůznějšími e-learningovými nástroji, aplikacemi, jednoduše učitelé (velká část z nich) dokázali, že samotný přechod na e-learning není zdaleka tak obtížný, jak se zdá.

Učitelé i veřejnost si často stěžovali na neinformovanost o záměrech ministerstva školství a nemožnost se k nim vyjádřit. Zdá se, že s návrhem Strategie 2030+ to bude jinak.

Ve dnech 23.–25. 6. 2020 se konalo on line 6 dvouhodinových kulatých stolů k implementačním kartám strategie 2030+. Vždy s cca 15 pozvanými panelisty – zástupci aktérů vzdělávání a členy vedení ministerstva. Zároveň běžel chat, kde mohli svoje připomínky a dotazy vyjádřit vzdálení účastníci. Záznam si můžete poslechnout i dodatečně ZDE. Na stejné stránce naleznete i celý návrh textu Strategie 2030+.

Debata to byla zajímavá, dobře zapůsobila i mladá krev mezi pracovníky ministerstva. Příslušní náměstci nebo ředitelé odborů představovali tzv. implementační karty klíčových opatření. Podrobné tabulky těchto opatření byly na závěr publikovány ZDE spolu s formulářem pro zasílání podnětů. Formulář je otevřený od 26. 6. do 12. 7. 2020.

Přejeme vám všem krásné a klidné prázdniny plné radosti, sluníčka a volných dní. Uplynulá část školního roku byla velmi náročná a zasloužíte si opravdový odpočinek.

To a především zdraví Vám i Vašim rodinám

přeje

redakce Učitelských listů

Už nejde tak snadno říkat, že problémy ve škole mají děti z rodin, které se dost nesnaží, a hotovo. Uzavření škol vedlo k tomu, že učitelé – a skrz příběhy v médiích i veřejnost – nahlédli do domácností méně úspěšných žáků a udělali si jasnější obrázek, na čem učení vázne. Dobrá vůle by často byla, chybí ale potřebné vybavení i kapacita a schopnost rodičů dětem se školou pomáhat.

Zdroj: Rodiče vítáni 3. 6. 2020

Bylo evidentní, že je třeba něco udělat, aby se některé děti (a byly jich tísíce) vůbec mohly zapojit. A i díky několika výrazným soukromým projektům, které si pomoc vzaly za úkol, se z problému stalo veřejné téma. Vyznamenali se v tom, možná pro někoho překvapivě, IT firmy a dobrovolníci z této branže.

Enfant terrible českého školství znovu zasahuje. Sedmadvacetiletý strůjce American Academy Ondřej Kania na své pražské škole od letošního září spustí program STEM (akronym z anglického science, technology, engineering, mathematics).

Zdroj: Forbes 20. 2. 2020

Jak už název napovídá, jádrem tohoto programu bude výuka oblastí, které na standardních základních a středních školách nemají prostor – namátkově programování, algoritmické myšlení, vývoj mobilních aplikací, ale třeba i návrh a sestavování robotů. To vše samozřejmě v angličtině.

Program bude otevřen studentům v té době studujícím třídy šesté a sedmé (middle school) či deváté a desáté (high school), celkově zhruba pro 20 jedinců. Cena bude přesahovat 300 tisíc korun, ale pro talentované studenty bez dostatečných prostředků budou podle Ondřeje Kanii k dispozici stipendia.

České školy byly nuceny ze dne na den přejít do online režimu. Příležitosti zbavit se letitých nánosů Rakouska-Uherska nebo normalizačního socialismu ale nevyužily. K transformaci obřích tříd na menší kolektivy nedošlo, proškrtání přemíry učiva v osnovách se děti dočkaly jen výjimečně.

Zdroj: Svět chytře 13. 5. 2020

K uzavření škol došlo hned na začátku koronavirové krize. I když děti nejsou virem ohroženy tak jako dospělí, vláda usoudila, že všechny velké kolektivy jsou zdravotním rizikem. Mládež se tak z lavic přesunula s učebnicemi do svých pokojíčků. Hned v začátku pandemie se v médiích objevily zprávy o škole, která vybudovala improvizované vysílací studio, kam chodí učitelé diskutovat s žáky pomocí propracovaných videokonferenčních systémů. Průměrná realita je ale značně odlišná.

„Náš cíl je změnit legislativu vzdělávání v ČR tak, aby umožnila naplňování potřeb všech účastníků ve vzdělávání. Rádi bychom se aktivně zapojili, otevřeli veřejnou diskusi a zahájili s Vámi jednání o řešeních, která tento cíl umožní naplnit.“ (signatáři dopisu politikům)

Zdroj: Šance pro vzdělávání 22. 5. 2020

Vážení členové vlády, poslanci a senátoři,

dosud jsou dětem a mladým lidem předepsány formy a očekávané výstupy vzdělávání. Jsme zklamáni, když děti ztrácí vnitřní motivaci a vzdělávání jim nedává smysl. Postrádáme důvěru ve schopnosti rodičů, dětí a mladých lidí rozhodovat o svém vzdělávání a řešit důsledky vlastních rozhodnutí.

Celý svět řeší podobný problém. Jak uspořádat školy na konci pandemie. Vzdálená výuka byla nutnou volbou číslo jedna posledních pár měsíců, ale se zpomalením šíření viru se situace mění a školy se znovu otevírají. Co bychom si měli odnést z této výjimečné příležitosti pro běžné školní dny? Proč je tak důležité získat z efektu dnešních dní co nejvíce?

Zdroj: blog autora 19. 5. 2020

Věřím, že na mnoha místech učitelé u některých studentů pocítili změnu přístupu k učení. Žáci měli možnost si zvolit, kdy budou pracovat na zadané práci a mohli se tématům věnovat vlastním tempem. Mnoho z nich něco takového poznalo úplně poprvé a bylo by dobré aby to nebylo naposledy.

Měl jsem teď krásnou možnost bavit se s řadou inspirativních učitelek a učitelů o tom, jak vnímali koronavýuku, co jim to přineslo a podobně. Často šlo o vyučující, ke kterým taková ta naše učitelská bublina vzhlíží, inspiruje se jimi, obdivuje je a věří, že všechno zvládají.

Zdroj: status na FB 7. 6. 2020 + diskuse!

Oslovilo mě, když se jeden z nich (pro mě opravdu supehrdina) omluvil, že nemá moc co inspirativního sdílet, že je z toho prostě jenom unavený a smutný. To zaznívalo i v dalších rozhovorech. Uvědomil jsem si, že to je pocit, co mnou probublává už docela dlouho. A že možná takových nás bude víc.

Myslím, že je velmi důležité ukazovat nejenom dobrou praxi, úspěchy a to, co se nám v našich třídách daří, ale i to ostatní.

Organizace Otevřeno je uskupení lidí, kteří věří, že cestou ke změně je inovativnější příprava a vzdělávání pedagogů. Jak Otevřeno zasáhla pandemická krize a jaký byl rok 2019? Další z rozhovorů pro výroční zprávu České spořitelny.

Zdroj: Michal Prokeš, web Nadace České spořitelny 25. 5. 2020

Tento rozhovor vzniká v době nouzového stavu. Jak situace zasáhla vaši organizaci?

Jako Otevřeno jsme zrušili či odložili akce pro veřejnost, včetně Noci vzdělávání, která se měla v dubnu uskutečnit na několika pedagogických fakultách po celé ČR, a ke které v posledních měsících směřovalo mnoho našich příprav a myšlenek. Co se týče naší další práce, nouzový stav pro nás nepředstavoval razantní změny, jelikož i za normálního stavu ve velké míře fungujeme v online prostředí. Nyní jsme do něj však převedli vetší počet našich setkání a aktivit.

Nejdelší prázdniny v dějinách zásadně promění celé české školství. Pandemie koronaviru postrčila celý systém o několik let dopředu, ukázala, co nefunguje, odhalila, kteří učitelé a ředitelé škol jsou schopní a kteří by měli hledat uplatnění jinde. Předvedla, jaké nesmysly se leckdy ve školách učí a otevřela dosud jen tušené možnosti. A podle Ondřeje Šteffla ze ScioŠkol bychom byli hloupí, kdybychom se zase vrátili tam, kde jsme desítky let byli.

Zdroj: Hana Boříková, Týdeník Hrot 31. 5. 2020

Po více než dvou měsících se otevírají základní školy. Co říkáte na to, že někteří ředitelé vzkázali rodičům, ať až do konce školního roku nejde o výuku, ale spíše o hlídání dětí. Není to trochu alibismus?

Další z rozhovorů pro výroční zprávu Nadace České spořitelny je se spoluředitelem organizace Učitel naživo. Jak pandemie ovlivnila jejich činnost, jak ji ovlivní do budoucna?

Zdroj: Michal Prokeš, web Nadace České spořitelny 21. 5. 2020

Tento rozhovor vzniká v době nouzového stavu. Jak situace zasáhla vaši organizaci?

Prvních pár týdnů od vyhlášení nouzového stavu to bylo velmi intenzivní. Hrozbu jsme vzali vážně a opatření jsme začali zavádět ještě před vyhlášením nouzového stavu, od poloviny března jsme už celou organizaci převedli čistě na online provoz. Hlavně v prvních týdnech byly maratony online porad velký zápřah, ale postupně jsme si na nový režim zvykli a je dobře vidět, že přinesl i pár zajímavých inovací v našem interním fungování. V programech Učitel naživo a Ředitel naživo jsme se rozhodli vše, co šlo, překlopit do onlinu, což byla velká výzva vzhledem k tomu, že většina naší činnosti stojí na setkávání a sdílení.

Těžko se té myšlence dá vyhnout? Možnost, že se v budoucnu znovu zavřou školy, je bohužel reálná a je nutné s ní dopředu počítat.

Zdroj: www.rvp.cz 20. 5. 2020

Co udělat pro zachování online výuky po návratu do škol, jsem psal už před dvěma týdny. V mých úvahách jsem se ovšem držel především představy kombinované výuky. Nicméně v článku zmíněných 5 kroků lze stejně tak aplikovat při následné, výhradně online výuce. Otázkou však i nadále zůstává, jak se při přípravě a realizaci tohoto online vzdělávání poučit z chyb, které jsme doposud udělali, a co příště udělat jinak.

Ano, mohl bych se zkrátka jen vyvarovat všech těch chyb, o kterých jsem psal minule. Něco mi ale říká, že je to málo. Že bych toho měl chtít změnit mnohem víc. A že bych přitom neměl skončit pouze u sebe.

Dalších 5 věcí, které udělám, až se znovu zavřou školy

1. Budu ve své škole striktně prosazovat jednotnou strategii online vzdělávání dle zásad online pedagogiky

Současná krize nám, mimo všechny neblahé důsledky, ukázala i nesmírnou závislost populace na systému povinné školní docházky. Ve chvíli, kdy si organismus vytvoří příliš velkou závislost na nějaké substanci, byť sebevíc toxické a devastující, její nárazové odstranění pak velmi pravděpodobně způsobí kolaps celého organismu.

Zdroj: Svoboda učení 7. 5. 2020

V takové chvíli již není okamžitý návrat k přirozenému stavu věcí prakticky možný. V případě pozitivně vnímaného jevu, kde si jen naprostá minorita vůbec uvědomuje, o jak zrůdnou věc se jedná, to platí dvojnásob. Společnost si nedokáže představit život bez povinné školní docházky. Ne proto, že by takový život nebyl možný, ale pouze kvůli tomu, že nenávratně pozměnil celý zbytek společnosti a běžný život nás všech. Zapustil tak hluboké kořeny, že zbavit se ho již nebude možné bez dlouhodobého a pozvolného procesu rekonvalescence. A to jak v praktickém životě lidí, tak i v jejich mysli.

Přinášíme další rozhovor na téma formativní hodnocení žáků. Tentokrát jsme o zkušenostech se slovní formou hodnocení hovořili s Monikou Olšákovou, která vyučuje chemii, přírodopis, angličtinu a environmentální výchovu na ZŠ a MŠ Janovice. V učitelské soutěži Global Teacher Prize CZ 2019 obsadila druhé místo.

Zdroj: web Národního pedagogického institutu ČR 29. 5. 2020

Co učitel potřebuje k tomu, aby mohl hodnotit formativně?

Učitel musí vědět, co chce žáky naučit, a to jim sdělí pro ně srozumitelným jazykem. Pokud jde do hodiny s tím, že vlastně neví, co se mají žáci naučit, jen tuší, že s nimi bude probírat například členovce, tak pak ani on, ani děti nevědí, co se bude hodnotit a jak. Když chci formativně hodnotit, vyplácí se i mně co nejsrozumitelněji žákům vysvětlit zadání, následně pak očekávaný výkon, který si ideálně po samotném splnění ještě vzájemně nebo podle daných kritérií sami vyhodnotí.

Univerzita Karlova zahájila ve středu 10. června 2020 činnost nového think tanku „Vzdělávání21“. Jedná se o odbornou platformu univerzity, jejímž cílem je systematicky zlepšovat vzdělávací soustavu a posilovat moderní pedagogické přístupy a metody, včetně kultivace veřejné debaty o tématech školství. Členy think tanku jsou přední odborníci z akademické oblasti i praxe, kteří se dlouhodobě věnují zlepšování oblasti školství.

Zdroj: materiály z tiskové konference UK 10. 6. 2020

Univerzita Karlova zahájila ve středu 10. června 2020 činnost nového think tanku „Vzdělávání21“. Jedná se o odbornou platformu univerzity, jejímž cílem je systematicky zlepšovat vzdělávací soustavu a posilovat moderní pedagogické přístupy a metody, včetně kultivace veřejné debaty o tématech školství. Členy think tanku jsou přední odborníci z akademické oblasti i praxe, kteří se dlouhodobě věnují zlepšování oblasti školství.

Jak asi čtenáři vědí, hodně pamatuji. Učitelských aktivit usilujících o změny ve vzdělávání se účastním od roku 1990. Snad si tedy mohu dovolit přičinit pár poznámek.

Okamžitě mě napadlo „Konečně!“ A vzápětí: „Proč až nyní?“ Pokud se dobře pamatuji, takto oficiálně a proklamativně se naše nejstarší univerzita (ani kterákoli jiná) jako instituce k úsilí o systematické zlepšování vzdělávacích aktivit a posilování moderních pedagogických přístupů zatím nepřihlásila.

Ne že by se neúčastnili jednotliví příslušníci akademické obce – hráli ve formulování představ o budoucnosti vzdělávání velmi významnou roli. Ale tíhu pokusů o realizaci nových myšlenek nesli od počátku především učitelé z praxe. Teprve postupně tyto ideje prosakovaly do vzdělávacích institucí a oficiálních dokumentů ministerstva (hodně pod vlivem evropských a světových trendů) a často zůstávaly na papíře. Jednotlivci, byť zapálení a nadšení, nemohou systém změnit.

Chodí teď za vámi děti častěji než dřív, protože potřebují pomoct s referátem nebo něco vysvětlit? Rodiče mají v době koronaviru unikátní šanci nahlédnout, co všechno se dnes děti ve školách učí. A mnozí jsou v šoku z toho, na jakých detailech i dnes školy často bazírují. Už dávno se mluví o tom, že je množství učiva třeba redukovat a soustředit se spíš na jeho hloubku. Zatím ale, jak se říká, skutek utek.

Zdroj: Rodiče vítáni.cz 1. 6. 2020

Šestnáctiletý Kristián navštěvuje sextu jednoho gymnázia v Hradci Králové. Chová doma spoustu zvířat, chce se stát veterinářem a z rodiny si nese talent a zaujetí pro přírodní vědy. Ve škole má slušné známky, přesto se často cítí přetížený a demotivovaný: „Mám pocit, že se pořád dokola učím jen historii. Máme dějepis, v češtině dějiny literatury, v estetické výchově dějiny umění a ve společenských vědách například dějiny psychologie, filozofie a dalších oborů.

Jako člověk, který se celý svůj profesní život zabývá rozvojem digitální gramotnosti, bych asi mohl vítězoslavně (a cynicky) konstatovat: „Já vám to říkal.“ V plné nahotě a v přímém přenosu do obývacích pokojů se dnes ukázalo, že dostatečné digitální dovednosti pro řízení výuky na dálku má jen část učitelů. Ostatní teď mají problém. Ve skutečnosti ale čelíme spíše jiným problémům a současná situace přináší i netušené příležitosti.

Zdroj: domovská stránka autora 10. 5. 2020

V úterý 10. března 2020 rozhodla Bezpečnostní rada státu o zrušení výuky ve školách. Tyto řádky píšu tři týdny po vyhlášení nouzového stavu, který následně vyhlásila vláda. Děti sedí zavřené doma, mnohdy i se svými rodiči, jediný kontakt se školou, svými učiteli i spolužáky mají prostřednictvím digitálních technologií. Pro učitele se otevřela výzva, o které jsme donedávna vůbec nepřemýšleli a na kterou jsme se nepřipravovali.