Karanténa

Loni v létě jsem strávil tři dny v office bloku na okraji Prahy. Vzali si mě jako tlumočníka na školení, kde vlastně tlumočníka nepotřebovali. Všichni tři (školitel a dva školení) uměli anglicky zhruba stejně blbě, takže se docela pěkně domluvili. Seděl jsem na zadku a čekal, až mě budou potřebovat. Tři dny bezbřehý nudy a čučení do blba občas přerušila otázka: “Jak se řekne středník?” Odpověděl jsem a čučel dál. Na intenzivní slunce za oknem, odstíněný předokenní žaluzií a roletou, aby se dalo rozsvítit světlo. Na fontánku mezi kostkama domů, kam chodili ti rebelštější zaměstnanci kouřit. Na provoz v protější sendvičárně, kde byla neustálá fronta stejně oblečených stejně starých mužů a žen, vyměňujících si neškodný fráze o dopravě, dovolený v Chorvatsku a o tom, jak hrála Sparta.

Modern news platform
for demanding readers

Subscribe to thematic newsletters prepared by professional editors.

  • Read your newsletters at regular time you want. E.g. every day at 9am.
  • We update your timeline only every 3 hours. Because that's sane.
  • No notifications. No endless scrolling. No addiction and FOMO.